8. července 1947 se svět dozvěděl o „létajícím talíři“ v Roswellu. Když poblíž městečka spadl z oblohy záhadný objekt, začaly se o jeho zbytcích šířit různé fámy. Zvláště když na místo rychle dorazila armáda a vládní úředníci, píše web History. Jak to bylo ve skutečnosti?
Slunce mizející za obzorem osvětluje záhadný objekt na obloze. Pozoruje ho několik obyvatel města, včetně manželského páru Wilmotových, obyvatel vesnice. V pozdější výpovědi Dan Wilmot uvedl, že objekt „zářil“ a „blížil se velkou rychlostí“. Tvar popsal také slovy „dva talíře obrácené naruby“. UFO dodnes označujeme jako „létající talíře“. Nesporným faktem toho večera však je, že objekt spadl na zem.
Farmář William Brazel to zjistil hned druhý den, když na svém poli našel roztroušené úlomky blíže neurčeného kovového materiálu. Dne 6. července věc nahlásil místnímu šerifovi. Ten věc předal ještě výš, do armády. V Roswellu bylo skutečně umístěno 509. bombardovací křídlo, které dorazilo na místo, obklíčila ho a zahájila vyšetřování.
7. července došlo k události, kterou vlastně nikdo nečekal. V oficiální depeši pro tisk plukovník Walter Haut uvedl tyto informace:
Četné zvěsti o létajícím disku se včera naplnily, když se zpravodajské službě 509. bombardovací skupiny 8. letecké armády podařilo disk zachytit díky spolupráci místního farmáře a úřadu šerifa okresu Chaves.
Létající objekt přistál minulý týden na ranči nedaleko Roswellu. Farmář neměl přístup k telefonu, a tak disk zadržel, dokud se mu nepodařilo kontaktovat úřad šerifa, který následně informoval majora Jesseho A. Marcela z 509. bombardovací skupiny.
Jméno Jesseho A. Marcela, zmíněné v depeši, má pro celý „roswellský mýtus“ zřejmě největší význam. Byl to on, kdo vedl tým vojáků na místě a s největší pravděpodobností také formuloval tiskovou zprávu, která byla zveřejněna.
Marcel ochotně pózoval se zbytky záhadného předmětu a ještě ochotněji o nich vyprávěl. Jako první prohlásil, že „tento materiál určitě nevznikl na Zemi“. Jako důkaz uvedl případy, kdy se ji pokusil zničit mimo jiné zapalovačem a vrtačkou. Ostatky nebyly spálené ani proděravělé. Jesse Marcel dále zopakoval, že na ostatcích jsou záhadné hieroglyfy, napsané, podle jeho názoru, v jazyce mimozemšťanů.
Na potvrzení toho si Ramey vzal část trosek s sebou. Dne 11. července armáda uspořádala také speciální ukázku pro tisk, aby předvedla plně funkční balón. Při porovnání fotografií trosek z Roswellu a vystavených balónů není těžké vidět zjevné podobnosti.
Vše však nasvědčuje tomu, že tyto balóny nebyly v té době používány ke sledování změn počasí, ale k odhalování sovětských jaderných testů. Tyto aktivity prováděla americká armáda pod krycím názvem „Mogul“. Informace o tom Američané zveřejnili až v roce 1995. Operace Mogul byla navržena tak, aby pomocí supercitlivých mikrofonů umístěných vysoko nad zemí zachytila vzdálené stopy po výbuchu jaderných bomb. Příběh o mimozemšťanech by se klidně mohl týkat tématu neobvyklých testů balónů. Tato otázka však poměrně rychle unikla kontrole.
Od příběhu o nezničitelném materiálu a „kosmických“ hieroglyfech se vyprávění poměrně rychle přesunulo k tématu mimozemských těl, která měla být údajně převezena na vojenskou základnu v Oblasti 51 v Nevadě.
Záhadou však zůstává svědectví agenta FBI Guye Hottela z roku 1950, které podal tehdejšímu řediteli agentury J. Edgarovi Hooverovi. Dokument, jehož kopie se dochovala dodnes, zní takto:
Vyšetřovatel ze strany letectva uvedl, že v Novém Mexiku byly objeveny tři takzvané létající talíře. Byly popsány jako kruhové s vyvýšenou střední částí o průměru přibližně 50 stop (asi 15 metrů). Každé z nich obsahovalo tři těla ve tvaru člověka, ale jen tři stopy (necelý metr) vysoká, oblečená do kovového oděvu z velmi tenké látky. Každé z těl bylo zabaleno tak, že připomínalo skafandry zkušebních pilotů.
Podle informátora byly létající talíře nalezeny v Novém Mexiku, protože tam vláda umístila výkonný radar, který podle informátora ruší řídicí systémy talířů.
Mluvčí FBI Bill Carter uvedl, že poznámka není v žádném případě ojedinělá a že informace o mimozemšťanech a Elvisi Presleym jsou v archivech velmi žádané.
Autor: Stanislav M., zdroj: history.com, Nytimes.com, Titulní obrázek: Wikimedia Commons / Public Domain
