Dne 24. listopadu 2009 se 26letý speleolog John Edward Jones vydal s bratrem a skupinou přátel do jeskyně Nutty Putty Cave ve státě Utah. Cílem 9členné skupiny byla průzkumná cesta chodbou známou jako „The Birth Canal“ – úzký průchod, za kterým je volný prostor na otočku. John byl v nejlepší formě, byl ženatý, měl roční dceru a studoval medicínu ve Virginii.
Asi hodinu po začátku prohlídky jeskyně John vklouzl hlavou napřed do úzké chodby, posouval se dopředu pomocí boků, břicha a prstů. Ale během pár minut si uvědomil, že udělal strašlivou chybu – omylem vstoupil do jiné, nezmapované štěrbiny („Ed’s Push“), která nikam nevedla a nedalo se tam otočit. John věděl, že je zaseklý a nemá prostor se vrátit kudy přišel. Musel se pokusit protlačit dál. Pokusil se vydechnout vzduch z plic, aby se vešel do prostoru před sebou, ale když se znovu nadechl, zůstal zaklíněn v pozici hlavou dolů v přibližně 25 × 46 cm velké štěrbině (cca 30 metrů pod povrchem a 120 metrů od vchodu). Ruce měl teď přitisknuté pod hrudníkem a nemohl se vůbec hýbat. Jako první ho našel jeho bratr Josh, který se ho marně snažil vytáhnout za lýtka.
Josh nakonec vylezl z jeskyně pro pomoc. Dostat tam lidi, vybavení a zásoby trvalo hodinu. První záchranářka, která se k Johnovi dostala, byla žena jménem Susie Motola, která dorazila kolem 00:30 25. listopadu. V tu chvíli byl John uvězněný tři a půl hodiny. Susie byla zkušená a brzy si uvědomila, že dostat 183 cm vysokého a 90 kg vážícího muže ven, bude nesmírně obtížné. Během následujících 24 hodin na tom pracovalo více než 100 záchranářů. Nejlepším plánem bylo použít systém kladkostrojů a lan. Záchranáři Johna uvázali lanem, ale během tahání náhle jeden z kladkostrojů selhal – uvolnil se v místě ukotvení ve stěně jeskyně, která obsahuje značné množství volné hlíny. Tím záchranná akce skončila, protože neexistoval žádný jiný proveditelný plán.
John v této pozici zůstal 27 – 28 hodin, během nichž se mu kvůli obrácené pozici nahromadil tlak v hlavě. V noci na 27.listopadu zemřel na následky fyziologického kolapsu způsobeného dlouhodobým pobytem hlavou dolů – tedy kombinací asfyxie (nedostatku kyslíku), oběhového selhání a kompresního stresu na vnitřní orgány. Zjednodušeně řečeno, jeho tělo se po několika hodinách v té poloze už nedokázalo vyrovnat s tlakem a ztrátou cirkulace.
Autor: Petr V., zdroj: People, Titulní obrázek: Wikimedia Commons / Unknown author, Public Domain
