Bývalý belgický generál vzdušných sil Wilfried De Brouwer popisuje několik případů pozorování ETV, se kterými se setkal v letech 1989 a 1990. Jeho úkolem bylo oficiální vyšetřování v rámci belgického letectva.

Nikdy osobně nedospěl k jednoznačnému závěrku o tom, odkud zvláštní trojúhelníkové objekty přišly. De Brouwer také popisuje zvláštní snímek, který byl údajně přízen v Petit-Rechain.

Před 25 lety tisíce Belgičanů podávalo zprávy o neznámem objektu, který proletěl nad jejich střechami.

Královské Belgické letectvo (RBAF) tehdy vedl plukovník Wilfried De Brouwer. Ten spolupracoval i na civilním vyšetřovaní dané události.

Nyní De Brouwer jako vysloužilý generál vypovídá…

Hlavním profilem bylo to, že šlo o trojúhelníkový objekt o velikosti Jambo-Jet. V rozích to mělo tři silná dolní světla. Uprostřed bylo ještě jedno světlo, které svítilo do červena. Po straně po celém obvodu byly vidět (nejspíš) okna.

Objekt se dokázal pohybovat velmi pomalou rychlostí v malé výšce naprosto neslyšně. Stejně tak bez hluku dokázal viset na místě. Podle výpovědí některých svědků dokázal objekt zůstat stát na místě i vertikální pozici. Objekt dokázal extrémně rychle zrychlit.

RBAF objekt pronásledovala, ale neměla dostatek prostředků na to, aby dokončila vlastní vyšetřování. Místo toho využili neobvyklou cestu spolupráce s veřejnou výzkumnou skupinou SOBEPS, které předali svoje data z radarů k další analýze.

Nikdo vám naplno neřekne, zda to bylo ETV. Většina se k tomu tehdy stavěla vlažně s tím, že to není jejich starost. Osobně to vidím tak, že to byla naše starost, protože šlo o narušení našeho vzdušného prostoru a šlo otázku naší vlastní bezpečnosti.

Není jasné co je to za letadlo, odkud přišlo, komu to patří a co má v úmyslu. Mohlo by jít o teroristy. Vaší povinností by mělo být zjistit, zda nejde o ohrožení bezpečnosti. Že obyvatelstvu nehrozí žádné nebezpečí.

Mým primárním úkolem bylo zjistit, čí to letadlo je. Zda jde o naše, nebo cizí. Též jsme posuzovali, zda nešlo o nějaké nové experimentální letadlo. Jsem si jistý, že nešlo o nic belgického. Tehdy jsem se formálně dotazoval USA a UK velvyslanectví, zda nejde o jejich letadlo. V obou případech odpověděli, že není, že neprovádějí, žádné experimentální lety nad územím Belgie. Ujistili nás, že by nedělali žádné experimentální lety nad naším územím bez našeho souhlasu – souhlasu v rámci NATO.

Celou záhadu doplňuje fotografie z Petit-Rechain. Díky z zkoumání originálu byly získány další nové detaily.

Vzali jsme tuhle fotografii jako příklad, jak belgické UFO vypadalo. Vzhled na fotografii se shoduje s nákresy získané od veřejnosti. Bylo ale zjištěno, že s fotkou bylo manipulováno. Dalším problémem je, že fotografie byla dána veřejnosti až 1,5 roku po incidentu. Spíše to vypadá, že samotná fotografie je podvrh, i když její zobrazení vystihuje to, co lidé popsali.

USA projevilo zájem o danou událost, která se v Belgii stala.

Navštívil mne bezpečnostní analytik z amerického senátu. Řekl mi, že tento případ zajímá, protože tato událost se neshoduje z žádným „black-ops“ (černé/tajné programy financované vládou USA). Byl tím velice zaujat a ptal se mne na nějaké další informace o incidentu a já mu ty informace dal. Nevím, zda daný incident byl v USA formálně vyšetřován…

Nevíme o žádné instituci na světě, která by dokázala vytvořit obrovské letadlo o velikosti Jambo-JET, které se pohybuje bez hluku a nebo dokáže bez hluku viset na místě. V současnosti takovou technologii ještě nemáme. A to samozřejmě klade otázku, čí to je a jaký pohonný systém dané letadlo má?

Jsem přesvědčen, že USA se o to musejí zajímat, protože jde o technologii převyšující naše současné možnosti.

Jsem toho názoru, že každá země by měla sbírat informace tohoto druhu a sdílet je s ostatními zeměmi. Vím, že se to děje mezi pár zeměmi, ale není to na oficiální urovni. Myslím si, že informace o pozorování by měly být sdíleny.

Díky konzistenci výpovědí důvěryhodných svědků zůstává generál De Brouwer stále zaujat tímto případem.

Bylo zde na 2000 výpovědí a zpráv. Myslíme si, že svědků bylo více, jen nevědí, že by mohli o tom podat zprávu. Je to jeden z případů, který je nelépe zdokumentovaný. A to je pro mne důležitý aspekt. Je to případ, kde existují fotografie, záznamy z radarů, pozorování ze stíhaček. Je zde hodně důvěryhodných svědků, se kterými jsem byl osobně v kontaktu a mnohokrát jsem s nimi případu mluvil. Nemám nejmenší pochybnosti o tom, že vypovídali pravdu.

Máme na 100 výpovědí právě od takových důvěryhodných svědků. Ti svoji výpověď dodnes nezměnili. Když se vrátíte na místa pozorování, potkáme mnoho dalších lidí, kteří vám potvrdí, že daný objekt pozorovali také, ale oficiálně nevypovídali z osobních důvodů. Jsou si tím naprosto jistí. To je pro mne hodně důležité – mluvit s těmi lidmi a to i opakovaně po 20 letech. Jejich postoj se nezměnil.

Autor: Stanislav Makovický, zdroj: Suenee.cz, Brusselstimes.com, Titulní obrázek: Pixabay.com/CharlVera