Clint Malarchuk byl jedním z 25 šťastných brankářů, jejichž jména byla vyvolána při draftu NHL v roce 1981. Quebec Nordiques si vybral kanadského hráče ukrajinského původu. Ve své debutové sezóně odehrál dva zápasy, ale inkasoval v průměru sedm gólů a zaznamenal jednu remízu a jednu prohru. V následujících třech sezónách odehrál jen několik zápasů, většinou hrál v AHL za Fredericton Express.

Jeho kariéra však nabrala dramatický obrat v jeho šestém zápase proti St. Louis Blues. V první třetině se dva hráči srazili v jeho brankovišti a jeden z jejich bruslí mu prořízl krk. Na ledě se strhla panika, Clint Malarchuk klečel v kaluži krve a svíral si krk.

„Cítil jsem, jak mě něco zasáhlo do masky, ale necítil jsem žádnou bolest. Pak jsem uviděl krev. Nikdy nezapomenu, jak ke mně hned po mém pádu přibruslil rozhodčí. Viděl jsem, jak úplně zbledl, a pak jsem ho slyšel křičet na všechny, kteří ho mohli slyšet: ‚Přineste sem nosítka, hned!‘“ vzpomíná v rozhovoru pro The Players Tribune.

Clint Malarchuk se pokusil vstát a opustit led. Nebyla to však vůle přežít, co ho pohánělo vpřed. Věřil, že té noci zemře. „Nechtěl jsem umřít na ledě, před zraky všech těch lidí. Ale pak jsem si vzpomněl na svou maminku, která sledovala zápas doma v Calgary. Nechtěl jsem, aby mě viděla umírat v televizi.“

Navzdory závažnosti situace se mu podařilo uniknout smrti. Za svůj život vděčí především hlavnímu trenérovi Buffalo Sabres. „Jim Pizzutelli okamžitě vyskočil, aby mi pomohl zastavit krvácení, a přesně věděl, co má dělat. Sloužil ve Vietnamu, takže za svůj život viděl muže s hroznými zraněními. Pevně přitlačil gázu na ránu na mém krku a pak mi pomohl zpět do tréninkové místnosti.“

Zranění si vyžádalo 300 stehů, poškodilo jeho krční tepnu a částečně poškodilo jeho krční žílu. Navzdory tomu se Clint Malarchuk vrátil do branky za méně než dva týdny a sklidil bouřlivý potlesk celého stadionu. Sezónu dokončil bez vážnějších komplikací, přičemž mu jeho spoluhráči, fanoušci, rodina a především adrenalin pomohli překonat počáteční obavy.

V létě však tyto pocity ustoupily a během volna měl brankář více času přemýšlet o všem, co se stalo. „Začal jsem bojovat se všemi druhy úzkosti, depresí a paranoiou a bylo to čím dál horší. V tu chvíli bych opravdu potřeboval nějakou terapii. Ale pravděpodobně bych ji odmítl. Stal se ze mě hrdina.

Nechtěl jsem to ohrozit tím, že bych projevil nějakou slabost. Také jsem se bál, že když se svěřím, nějaký lékař mi stanoví diagnózu a zjistí, že jsem blázen. Protože v tu chvíli jsem se opravdu začal cítit jako blázen. A bál jsem se, že by to někdo potvrdil. Bál jsem se, že přijdu o kariéru.“

Po začátku nové sezóny začal brankář trpět nočními můrami a nespavostí. Nemohl odpočívat, jeho výkonnost klesala a během tréninku se nemohl pořádně soustředit. Tři roky po incidentu na ledě se jednoho večera rozhodl smíchat své léky s alkoholem, protože na obalu bylo uvedeno, že tato kombinace způsobuje ospalost. Vyhlídka na klidný spánek ho však málem stála život.

Clint Malarchuk se probudil v nemocnici. Všechny ujistil, že neměl sebevražedné sklony. Po dlouhých konzultacích s lékaři mu byla diagnostikována obsedantně-kompulzivní porucha, deprese a úzkost. Překvapivě se navzdory svým obavám z minulosti necítil šílený, právě naopak. Konečně se cítil trochu uvolněně.

Během svého působení v týmu Columbus Blue Jackets se jeho stav, který se zdál stabilní, začal zhoršovat. Trpěl stále silnějšími úzkostmi, paranoiou, strachem a nespavostí. Bývalého brankáře přepadla deprese a jednoho večera na svém ranči, po několika pivech v kombinaci s léky, které již nepřinášely požadovanou úlevu, sáhl po zbrani a namířil ji na sebe před zraky své ženy.

„Opravdu bych to rád udělal! Vyřešilo by to všechno. Nevíš, jaké to je žít s mým mozkem. Všechno by bylo mnohem lepší, kdybych mohl prostě vypnout svou hlavu. Bylo by to pro všechny mnohem jednodušší,“ křičel. A pak stiskl spoušť.

Ale štěstí bylo opět na straně Clinta Malarchuka. Kulka nepronikla do jeho mozku a ačkoli po přivolání pomoci odmítl ošetření, byl vrtulníkem přepraven do nemocnice. Po propuštění podstoupil šest měsíců léčby, během níž se zotavil z alkoholismu, obsedantně-kompulzivní poruchy a posttraumatické stresové poruchy.

Autor: Petr V., zdroj: cbc.ca, Titulní obrázek: Wikimedia Commons / Claude Brochu, Attribution-Share Alike 3.0 Unported license