„Záhada křičící mumie je rozluštěna!“ Tato zpráva byla zveřejněna vе světových médiích. Vědci udělali téměř nemožné: zjistili příčinu smrti, k níž došlo před třemi tisíci lety. Na co umírali ve Starověkém Egyptu?

Vražda v paláci

V roce 1115 před naším letopočtem se v harému Ramesse III. odehrálo drama. Jedna z jeho vedlejších žen Teje podnikla spolu se svým synem Pentawerem pokus o státní převrat, ve kterém byl faraon zabit. Pokus se však nevydařil, věrní služebníci vládce odhalili spiknutí a předali jeho účastníky soudu. Tento soud je vylíčen v Turínském královském papyrosu, ale četné podrobnosti zůstaly nevysvětlené.

Vědci totiž neměli jistotu, jestli atentát na Ramesse III. skončil jeho smrtí anebo jenom utrpěl zranění. Jeho mumie byla nalezena spolu s dalšími v 19. století v nekropoli Dér el-Bahrí nedaleko Luxoru. Tamtéž byla nalezena strašlivá mumie se ztuhlým výrazem křiku na tváři. Nazvali ji „neznámý muž E“ a učinili předpoklad, že jde o Pentawera. Byl totiž odsouzen k veřejné sebevraždě, avšak není známo, jakým způsobem. Byly vysloveny hypotézy o jedu a pohřbu zaživa.

V roce 2012 obě mumie prozkoumal velký tým vědců z Egyptu, Itálie a Německa. Byly provedeny antropologické a kriminalistické expertízy, DNA testy a počítačová tomografie.

Skenování mumie Ramesse ukázalo velkou ránu přímo pod chřtánem. Měkké tkáně, průdušnice a všechny orgány v této oblasti byly rozedrané. Bylo to zjevně příčinou okamžité smrti.

Po podrobnější tomografii byly objeveny rány na chodidlech. Soudě podle všeho na něho zaútočili zepředu kopím nebo mečem a zezadu mu podřízli krk kinžálem.

„Neznámému muži E“ bylo 18-20 let. Nebyl mumifikován stejně jako ostatní. Jeho vnitřnosti a mozek nebyly odstraněny, natřeli ho směsí pryskyřice a vápna, proto jeho pokožka nabyla načervenalého odstínu. Jiné mumie byly omotány bílým plátnem, pečlivě nabalzamovány, kdežto tato byla zabalena do kozí kůže, která byla považována za nečistou. Pleť pod pravou dolní čelistí a levou stranou krku měl svraštěnou, plíce měl naduté. Jsou to možné příznaky uškrcení, i když existují jiná vysvětlení, například mrtvolný rozklad.

Porovnání DNA umožnilo dospět k jednoznačnému závěru, jsou to otec a syn. Znamená to, že neznámý muž je Pentawer. Jde mimochodem o pseudonym, skutečné jméno otcovraha není známé.

Předsmrtný křik

Stejný tým vědců v čele se Zahim Havassem, hlavním odborníkem na egyptské památky, prozkoumal ještě jednu křičící mumii z Dér el-Bahrí. Ve tváři má výraz bolesti a hrůzy, ústa otevřená ve strašlivé grimase. Vědce napadly nejohavnější způsoby zabití. Měli ale pochybnosti, vždyť na rozdíl od Pentawera bylo tělo mumifikováno podle všech pravidel.

Na lněném pohřebním rouchu bylo napsáno, že je to králova sestra Meritamen. Ale není jasné, kterého krále.

Díky počítačové tomografie se podařilo zjistit, že dáma zemřela ve věku přes 50 let. Měla těžkou aterosklerózu, což se projevilo na stavu arterií.

Způsobuje to koronární srdeční choroby a infarkt, hlavní příčiny úmrtí dospělých lidí v současném světě.

Žena zřejmě umřela náhle právě v této poloze, se zvracenou hlavou, otevřenými ústy a zkříženýma nohama.

Našli ji po několika hodinách, když tělo již ztuhlo. Napřímit ji nedokázali a nabalzamovali ji v této poloze.

Němečtí vědci prozkoumali mumii z muzea Reisse-Engelhorna. Radiouhlíkový rozbor poskytl přibližné datum smrti: mezi rokem 200 před naším letopočtem a 70 rokem našeho letopočtu. Podle zubů a antropologických příznaků zjistili, že jde o muže starého 35-45 let.

Počítačová tomografie odhalila příznaky nádoru hypofýzy a špatného stavu zubů, všechno svědčilo o akromegalii lebky. Tato choroba byla diagnostikována již dříve při výzkumu starých koster z Egyptu, Severní Ameriky a Mexika. Podle dnešních dat trpí lidé na akromegalii hlavně v mladém a středním věku, tito pacienti mají velké riziko úmrtí, hlavně na srdečně cévní choroby.

Vědci z Velké Británie také odhalili starou vraždu. Roucho z mumie Takabuti z Muzea v Ulsteru bylo svlečeno v roce 1835. Genom této urozené Egypťanky byl blízký evropskému. Měla 33 zubů a ne 32, což je vzácná mutace. Žena žila před 2600 lety a zemřela dvacetiletá.

Skenování odhalilo, že srdce Takabuti zůstalo nedotčené, což nebylo zvykem. Při balzamování byl tento orgán obvykle odstraněn a zvážen, aby zjistili, jaký život měl zemřelý. Na zádech měla pod levým ramenem ránu, zřejmě byla ubodána kinžálem. Ránu pak ucpali látkou. Dívka měla klidný výraz tváře a vědci si dlouhou dobu mysleli, že měla klidnou smrt ve vlastní posteli. Dnes je jasné, že tomu tak nebylo.

Autor: Stanislav Makovický, zdroj: Wionews.com, NYpost.com, Indiatoday.com, Titulní obrázek: Pixabay.com/Skitterphoto