Cool magazín

Zábavný cool magazín

Type to search

Fyzikové tvrdí, že observatoře gravitačních vln by mohly objevit i obří mimozemské lodě

Observatoř LIGO je fyzikální experiment zaměřený na detekci gravitačních vln. Dlouho se o jejich existenci vědělo jen z nepřímých pozorování, ale v roce 2016 vědci oznámili první přímé pozorování gravitačních vln pocházejících ze splynutí dvou černých děr.

V nové studii tým amerických fyziků uvádí, že observatoře gravitačních vln, jako je LIGO, by mohly detekovat gravitační vlny z jiných než přírodních astrofyzikálních zdrojů. Autoři článku hovoří o obřích vesmírných lodích vyspělých mimozemských civilizací.

Neobvyklou studii zveřejnil online archiv preprintů vědeckých prací arXiv.

Albert Einstein předpověděl existenci gravitačních vln v roce 1916, když formuloval svou obecnou teorii relativity. Einstein je považoval za vlny šířící se časoprostorem rychlostí světla.

Po několika nepřímých pozorováních, sto let po Einsteinově předpovědi, byly gravitační vlny konečně pozorovány přímo, když laserová interferometrická observatoř gravitačních vln (LIGO) detekovala gravitační vlny ze splynutí dvou černých děr ve vzdálenosti 1,3 miliardy světelných let od Země.

Od té doby observatoř zaznamenala další podobné signály z binárních systémů, včetně splynutí černé díry a neutronové hvězdy nebo dokonce dvou neutronových hvězd.

V nové práci se vědci zabývali možností detekce gravitačních vln vysílaných mimozemskými megatechnologiemi. Autoři článku je nazývají RAMAcraft (Rapid And/or Massive Accelerating spacecraft), tedy “rychlé nebo masivně zrychlující kosmické lodě”.

Mluvíme o skutečně titánských konstrukcích planetárních rozměrů, které by mohly urychlit na značnou část rychlosti světla. Podle jejich výpočtů by LIGO mělo být schopno detekovat gravitační vlny generované sondou o hmotnosti Jupiteru, která zrychluje na desetinu rychlosti světla.

Pokud extrémně vyspělá mimozemská civilizace skutečně postavila takovou vesmírnou “megalodu”, má LIGO dostatečnou citlivost, aby ji detekovala až do vzdálenosti 100 kiloparseků, tedy 326 tisíc světelných let.

Autor: Stanislav Makovický, zdroj: Arxiv.org, zive.sk, Titulní obrázek: Pixabay.com/Torfi007