Historická ořezávátka, často nazývaná také jako historické nože nebo historické dýky, jsou zajímavým předmětem zkoumání pro historiky, sběratele a nadšence do zbraní. Tyto předměty mají obvykle dlouhou historii a mohou být spojeny s různými obdobími a kulturami.

Ořezávátka byla v historii využívána nejen jako nástroje pro řezání, ale také jako symboly postavení, moci a kultury. Mohla se jednat o každodenní nástroje pro běžné úkony, ale také o rituální předměty, které byly používány při různých obřadech a ceremoniích.

Prvním ořezávátkem byl nůž. Francouzský matematik Bernard Lassimonne si v roce 1828 nechal patentovat ořezávátko vlastní konstrukce, ale pracovalo pomalu, a proto se příliš neuchytilo. Francouzský vynálezce jménem Thierry des Estivaux však Lassimonneho návrh vylepšil tím, že kovové pilníky nahradil jednou čepelí uvnitř kovové nádoby ve tvaru kužele, čímž vzniklo hranolové brouskovač, které jako ruční brousek používáme dodnes. 

V různých kulturách se vytvářely ořezávátka různých tvarů, velikostí a materiálů v závislosti na potřebách a zvyklostech dané společnosti. Některé historické nože měly také dekorativní prvky, jako jsou rytiny, výzdoba či vysoce kvalitní rukojeti z drahých materiálů.

Společnost Rescue & Restore, která se specializuje na restaurování starých předmětů, představuje svou sbírku starých ořezávátek. Předměty pocházejí z různých období, od konce 19. století do začátku 20. století. Každé ořezávátko je ukázáno v chodu.

Pro studium historických ořezávátek je důležité zkoumat jejich fyzické vlastnosti, materiály, techniky výroby a kontext, ve kterém byly používány. Archeologické nálezy, umělecká díla, historické dokumenty a etnografické studie mohou poskytnout důležité informace o významu a použití těchto předmětů v minulosti.

Autor: Stanislav M., zdroj: redakce, backthenhistory.com, Titulní obrázek: Pixabay.com/Detmold