Cool magazín

Zábavný cool magazín

Type to search

Joe Louis, boxer, který se postavil nacistickému Německu

Joe Louis je mnohými považován za nejlepšího boxera všech dob. Při své výšce pouhých 180cm a váze 90kg by byl trpaslíkem mezi těžkými váhami moderního boxu, ale díky svým schopnostem a síle byl v době své největší slávy nejdominantnějším boxerem na světě. Ale když pomineme box, byly to jeho zápasy proti Maxi Schmelingovi a podle přechodné vlastnosti proti nacistickému Německu, které dělají Louise skutečně výjimečným.

Joe Louis Barrow se narodil v roce 1914 v Alabamě. Hluboký Jih se v té době stále vyrovnával s koncem otroctví a v jeho dětství převládaly protičernošské nálady.

V pouhých 12 letech se Louis s rodinou přestěhoval na sever po incidentu s Ku-klux-klanem, který v té době stupňoval své rasistické násilí. Rodina se usadila v Detroitu, kde už zůstala a kde několik jejích členů pracovalo pro Ford Motor Company.

Louis byl vždy nadšeným sportovcem, ale box ho zajímal již od útlého věku. Navzdory školní docházce a práci si stále nacházel čas na box, a to i proti matčině vůli.

Joe Louis navždy přijde o příjmení své rodiny poté, co před svým boxerským debutem špatně vyplnil registrační formulář a ze správné kolonky vynechal “Barrow”. Zkrácené jméno by mu zůstalo a navždy by se stal Joem Louisem.

V následujících letech Louis dominoval amatérské boxerské scéně. Začínal s místními zápasy a nakonec v roce 1933 vyhrál národní turnaj AAU amatérských šampionů Spojených států.

Louisův talent byl zřejmý a s amatérskou bilancí 50-4 za sebou byla profesionální kariéra pro mladého boxera přirozeným krokem vpřed. Svůj první profesionální zápas odehrál v červenci 1934, kdy svého soupeře knokautoval v prvním kole.

V roce 1935 se Louis utkal více než desetkrát, což je v moderním profesionálním boxu téměř nevídaný počet. Díky této soustavnosti však Louis dostal šanci utkat se s Primo Carnerou, 124kg obrem z Itálie. Carnera byl bývalý mistr světa, ale Louis mu v šestém kole zápasu zasadil knockoutový úder.

Carnera byl považován za ztělesnění italského fašismu za vlády Mussoliniho, takže tento zápas a jeho konečný výsledek měl na světové scéně mnohem větší význam než jen profesionální boxerský zápas. A nebylo to naposledy v jeho kariéře, kdy Louis bojoval za něco mnohem většího, než byl on sám.

Po vítězství nad Ambling Alpem se Louis utká s Maxem Baerem, kterého deník Washington Post označil za “jedinou bílou naději na obhajobu severské převahy v ringu”. Louis Baera pohodlně porazil a stal se světovou jedničkou.

Max Schmeling byl považován za dobrého, ne-li velkolepého zápasníka. Přestože získal pás mistra světa, byl považován za šťastného a nezaslouženého. Louis se proto na jejich zápas nedostatečně připravoval a s Němcem pohodlně prohrál.

I přes prohru se Schmelingem měl Louis stále nárok na titul mistra světa. Navzdory potížím s uspořádáním zápasu se Louis nakonec utkal s Jamesem Braddockem a stal se mistrem světa v těžké váze. Braddock byl talentovaný a houževnatý bojovník, který Louise v prvním kole srazil k zemi, ale nakonec se nechal vyčerpat a Louis Braddocka v osmém kole porazil.

Louis měl obhájit své prvenství proti Velšanovi Tommymu Farrovi, Louis se měl znovu utkat s Maxem Schmelingem. Schmeling se několikrát vzepřel nacistické straně, ale přesto se nechtěně stal symbolem německé národní hrdosti a byl oslavován jako důkaz “árijské nadřazenosti”.

22. června 1938 se Louis a Schmeling opět setkali v ringu, přičemž v sázce bylo mnohem víc než jen boxerský zápas. Afroamerický šampion proti hrdinovi nacistického Německa. Samotný zápas trval sotva dvě minuty a Louis Němce od začátku mlátil, což vedlo k tomu, že Němcův roh hodil ručník do ringu.

Nacističtí představitelé se Schmelinga po návratu do vlasti okamžitě stranili, protože se domnívali, že zklamal stranu a ztrapnil ji na mezinárodní scéně.

Autor: Petr Vyskočil, zdroj: msn, Titulní obrázek: Wikimedia Commons/Public Domain