Na první pohled nelze odhalit, že člověk je ve skutečnosti sociopatem. Z obličeje mu to nevyčtete a zprvu ani jeho chování nenaznačuje, co se v něm ve skutečnosti skrývá. Jeho pravou tvář lze odhalit až po delším zkoumání jeho osobnosti. Tedy ve chvíli, kdy ho lépe poznáte.
Sociopatie je poruchou osobnosti, pro kterou je typické:
Poměrně nebezpečné je to, že si svou poruchu sociopat nepřiznává. Pokud má problém s druhými, tak vinu vidí vždy jen v nich. Sociopat dokáže být velmi okouzlujícím a ve společnosti je často považován za zábavného člověka s nezvyklým šarmem. Není proto divu, když mu druzí snadno podlehnou.
Sociopat je málokdy nesmělým či nejistým. Sebevědomí mu rozhodně nechybí. Kromě toho má o sobě pocit určité nadřazenosti nad ostatními a rád si přisvojuje různé výsady. Jeho názory jsou ty nejlepší, názory druhých ho moc nezajímají.
Sociopat miluje nebezpečné koníčky, rád riskuje a překračuje společenské normy, a to včetně zákonů. Umí lhát a vymýšlet si a rád si přisvojuje čelní místo ve společnosti. Protože mu chybí empatie, nemá s ostatními slitování, případně výčitky svědomí ze svých činů.
Sociopati neumí navázat plnohodnotný milostný vztah. Je to proto, že je zajímá jen jejich vlastní osoba, pouze jejich potřeby. Znamenitě dokážou s druhými manipulovat. Jsou náchylní k častému střídání partnerů, podléhají alkoholu či užívání drog. Protože překračují zákony, stávají se z nich kriminálníci – podvodníci i vrazi. K násilí nemají daleko. Místo lásky je jejich motivací moc.
Sociopatie není z medicínského hlediska považována za psychické onemocnění. Tito lidé jsou si plně vědomi toho, co dělají. Léčba je prakticky nemožná. Nejlepší je sociopatům se vyhnout, protože si tím člověk ušetří spousta starostí.
Autor: Monika R., redakce, zdroj: choosingtherapy.com, Titulní obrázek: Pixabay.com/Pexels