Po dlouhém mlčení se v roce 2009 rozhodla 83letá Ruth Schumacherová vyprávět svůj příběh. Živě si pamatuje, jak hledala úkryt před trestajícími americkými a sovětskými leteckými a dělostřeleckými útoky. Bylo jí pouhých 18 let, když se schoulila zraněná s desítkami dalších civilistů po kolena ve studené vodě v opuštěném dole v Halle-Bruckdorfu ve východním Německu.
Schumacherová říká, že nedlouho poté, co ostřelování ustalo a americké síly se pohnuly, začali vojáci Rudé armády sexuálně napadat mladé ženy ve městě.
“Okamžitě jsem byla hromadně znásilněna pěti Rusy. Vzpomínky se vám vracejí znovu a znovu; Na něco takového se nikdy nedá zapomenout. Někdy poté, co o tom mluvím, spím několik hodin a pak se probudím s pláčem a křikem. Nikdy nemůžete zapomenout,” říká.
Schumacherová v následujících 65 letech zapomněla jen málo na tváře útočníků, bolest. Mnoho jejích přátel bylo také opakovaně znásilněno. Ale říká, že o tom téměř nikdy nemluvili.
“Varovala jsem přítelkyni, aby také nemluvila o tom, co se jí stalo,” říká Schumacherová. “Nikdo o tom nemluvil; Nebezpečí bylo příliš velké.”
V poválečném komunistickém východním Německu byla Schumacherová podle svých slov nucena podepsat prohlášení, které v podstatě popírá, že by ke znásilnění vůbec došlo. V oficiálním příběhu Německé demokratické republiky byli Sověti osvoboditeli – ne osvoboditeli, kteří spáchali válečné zločiny.
V důsledku toho pro mnoho žen politický strach a stud – smíšené s pocitem viny za nacistická zvěrstva – vytvořily jakýsi kodex mlčení.
“Nechtěla jsem vědět o zkušenostech někoho jiného a oni nechtěli vědět o mých. Dost mě trápilo svědomí. A nechtěla jsem to zhoršit. Samozřejmě jsme se styděli za to, co vojáci udělali. Ale člověk by nikdy neměl splácet ve stejné měně, že?” říká Schumacherová.
Mnoho žen, jako Schumacherová, bylo znásilněno vícekrát. Vojenské soudy a další záznamy ukazují, že v roce 1945 bylo zdokumentováno několik stovek znásilnění americkými a francouzskými vojáky, ale drtivá většina znásilnění byla provedena sovětskými vojáky ve východní části Německa.
Dr. Phillip Kuwert, vedoucí lékař na katedře psychoterapie a psychiatrie univerzity v Greifswaldu, odhaduje, že asi 200 000 dětí bylo počato rodilými německými ženami znásilněnými ruskými vojáky.
Kuwert dosud hovořil s 35 staršími německými ženami, které byly znásilněny v roce 1945. Hlavním cílem studie není nabídnout obětem poradenství, ale zdokumentovat dlouhodobý dopad traumatu ze znásilnění. Kuwert doufá, že se mu konečně podaří zdokumentovat příběhy těchto žen dříve, než všechny oběti zemřou.
“Pro většinu z nich to bylo velmi dojemné a důležité, aby dostali hlas. I pozdní hlas je lepší než žádný hlas,” říká.
Přesto Kuwert pečlivě volí slova. Německo se potýká s tím, jak zpracovat nacistickou genocidu a teror. A až do relativně nedávné doby bylo pro výzkumníky a vědce jako Kuwert těžké pohlížet na nežidovské Němce jako na oběti.
“Před válečným masovým znásilňováním v Německu také němečtí vojáci spáchali mnoho znásilnění, zejména ve východní Evropě. A samozřejmě bylo také mnoho sexualizovaného násilí v koncentračních táborech. Považuji za velmi důležité to zmínit, abych nepochyboval o tom, že se nesnažím nějak minimalizovat utrpení lidí pod německou nacistickou okupací,” říká.
Kuwert říká, že obdržel mnoho e-mailů od příbuzných obětí znásilnění, ve kterých uvedli, že by si přáli, aby studii provedl před lety, aby se jí mohly zúčastnit jejich matky a babičky.
Autor: Petr V., Zdroj: Independent.co.uk, Titulní obrázek: Pixabay.com / caruizp