Automobily označované jako PHEV jsou pro životní prostředí škodlivější, než se zdá. A nejsou to jen řidiči, kteří dostatečně nevyužívají externí nabíjení. Poukazuje na to nedávná studie Transport & Environment (T&E), na kterou upozornil Electrek.

Na zakázku bruselské nevládní organizace provedla Technická univerzita v rakouském Grazu test tří plug-in hybridů v reálném provozu. Zjišťovala, jak se jejich emise výfukových plynů v běžném provozu shodují s papírovými hodnotami a nakolik mohou jezdit pouze na elektřinu. V některých případech byly rozdíly opravdu markantní.

Trojice vozů BMW řady 3, Peugeot 308 a Renault Mégane byla podrobena zkoušce. V celkovém testu dopadlo nejhůře BMW, které na silnici simulující každodenní dojíždění do práce vyprodukovalo více než třikrát více oxidu uhličitého, než by mělo v cyklu WLTP. Peugeot překročil oficiální hodnotu o 20 % a Renault o 70 %.

Pouze Mégane dokázal reálně pokrýt svůj elektrický dojezd, zatímco bavorský sedan se dostal na 74 % vzdálenosti. Třistaosmička zvládla bez dobíjení jen 53 % výrobcem udávaného dojezdu. Německý model si vysloužil kritiku za to, že při jízdě ve vyhrazené zóně pouze pro elektromobily dvakrát nastartoval benzinový motor.

Plug-in hybridy jsou na tom ještě hůře, pokud pracují s vybitou baterií nebo v režimu jejího dobíjení spalovací jednotkou či udržování stavu nabití na aktuální kapacitě. Spotřeba paliva pak může vyskočit poměrně vysoko. V těchto případech jsou deklarované emise vyšší než u automobilů pětkrát až sedmkrát, v závislosti na testu.

Pod hlavičkou Transport & Environment byla podobná studie zveřejněna již v roce 2020, kdy americké společnost Emmisions Analytics testovala BMW X5, Mitsubishi Outlander a Volvo XC60. Ty dopadly ještě hůře než současná trojice. Celkově překračovaly papírové údaje o 28 až 89 %, přičemž emise SUV v režimu nabíjení baterie se vyšplhaly na troj- až dvanáctinásobek oficiálních hodnot.

T&E upozorňuje, že jen v loňském roce vynaložily evropské země na podporu prodeje plug-in hybridů této trojice značek přibližně 350 milionů eur. Nejvíce je jednoznačně dotovalo Německo. Z celkové částky se na financování podílelo zhruba třemi čtvrtinami (263,5 milionu eur), následovala Francie (47,5 milionu eur) a Španělsko (21,1 milionu eur).

Podle nevládní organizace by tyto peníze byly mnohem lépe investovány do podpory čistě elektrických modelů. V praxi se lépe daří plnit sliby o snížení emisí, i když i v jejich případě existuje rozdíl mezi papírovými údaji a skutečným dopadem na životní prostředí. Zejména výroba baterií je velkým faktorem.

Autor: Stanislav Makovický, zdroj: Electrek, Titulní obrázek: Pixabay.com/Mikes-Photography