Podle indexu HUGSI je 56 % českého hlavního města pokryto městskou zelení. 28 % Prahy je osázeno stromy a travnaté plochy pokrývají 27 % městského prostoru. Pokud jde o zdraví vegetace, které index měří na základě absorpce světla, Praha získala 0,74 na stupnici od nuly do jedné. Jeden obyvatel má tedy zelenou plochu 179,8 m².

Praha z minulosti „zdědila“ některé důležité zelené plochy, ale kromě nadstandardní péče o již existující celoměstské významné zelené plochy radnice systematicky pracuje na rozvoji a zřizování nových zelených ploch – jak na původně zemědělské půdě, tak na neudržovaných plochách. 

Nevídaný nárůst

Za posledních 20 let se rozloha veřejné zeleně zvýšila o více než 300 hektarů, což je absolutně jedinečný nárůst v podmínkách evropských hlavních měst. Tento trend navíc stále pokračuje, a proto se v současné době přetváří dalších 35 hektarů nové zelené plochy.

Přínosy zeleně

Život v zeleném městě má několik výhod. Nadměrná dešťová voda se lépe zadržuje, snižuje se hladina hluku, zvyšuje se biologická rozmanitost a lidé lépe dýchají. Pravděpodobně nejdůležitější výhoda však spočívá v teplotních podmínkách města. V hustě osídlených oblastech se tvoří tzv. tepelné ostrovy, jejichž naměřené hodnoty ve stupních Celsia jsou vyšší než v okolní krajině. 

Účinek tepelných ostrovů je způsoben všemi producenty tepla ve městě. Patří sem budovy, vozidla, průmyslová činnost, ale také samotní obyvatelé. Teplo se poté udržuje v uzavřeném prostoru mezi budovami. V letních měsících se asfalt může zahřát na více než 50 °C. Nesnesitelnému teplu brání vegetace, protože povrch je ochlazován odpařováním vody ze stromů a jiných rostlin.

Autor: Petr V., zdroj: https://expat.praha.eu/, visitczechia.com, Titulní obrázek: Pixabay.com / tomasdratnal