Vytváření vesmírných farem je jednou z prioritních oblastí NASA. Astrobiologové proto mají mnoho nápadů, co přesně by se mělo na Rudé planetě pěstovat. Vědci také zkoumají, jaké metody pěstování by mohly pomoci zvýšit výnosy na marťanských plantážích.
Pokusy s rajčaty, mrkví a hrachem ukázaly, že pěstování smíšených plodin má velkou budoucnost. Bylo již dosaženo některých velmi zajímavých a povzbudivých výsledků. Jsou popsány v článku zveřejněném v časopise PLOS One 1. května 2024.
Jak je známo, marťanská atmosféra je asi stokrát řidší než pozemská a skládá se především z oxidu uhličitého, dusíku a argonu. V důsledku toho budou všechna budoucí marťanská města umístěna pod kopulemi podobnými skleníkům s atmosférou blízkou pozemské se správnou kombinací kyslíku, dusíku a oxidu uhličitého.
„Nejlepší ‘prostředí na Marsu’ je ve skutečnosti jen skleník s kontrolovanými podmínkami, včetně teploty, vlhkosti a plynů,“ říká Rebeca Goncalvesová, astrobioložka z univerzity v nizozemském Wageningenu.
Goncalvesová a její asistenti se kvůli této studii vydali do univerzitních skleníků. Tam simulovali podmínky co nejpodobnější těm na Marsu. Půda byla replikou marťanského regolitu – sypké kamenité půdy, která pokrývá téměř celou Rudou planetu. Kousky obyčejné půdy byly přidány, aby lépe zadržovaly vodu a pevněji ukotvily kořeny. Jako kontrola byla použita standardní půda složená ze zeminy a písku.
Cílem studie bylo také ověřit, do jaké míry mohou staré agronomické postupy, jako je doprovodná výsadba a meziřádková vzdálenost, pomoci zvýšit výnosy.
„Volba hrachu, rajčat a mrkve byla zřejmá. Tyto rostliny jsou výživné a obsahují zvýšené množství antioxidantů, vitaminu C a betakarotenu. To je velmi důležité, protože tyto živiny a prospěšné látky se zcela ztrácejí při dehydrataci, které podléhají všechny potraviny vyslané do vesmíru. Proto bude produkce čerstvých produktů obsahujících tyto látky v kolonii na Marsu povinná,“ uvedla astrobioložka Rebeca Goncalvesová.
Všechny tři pokusné druhy se při vystavení marťanskému regolitu osvědčily. Navíc se jedná o rostliny společenské. Tím, že jsou blízko sebe, se vzájemně doplňují a posilují. Hrách je tradičně považován za základ systému řádkového rozmístění. Je to luskovina, což znamená, že je schopna zadržovat dusík, který se přeměňuje na amoniak. A ten je zase vynikající potravou pro zástupce flóry a je zapotřebí méně hnojiv.
„Mrkev byla použita k provzdušnění půdy, což může zlepšit příjem vody a živin doprovodnými rostlinami, a rajčata byla použita k zajištění stínu pro mrkev citlivou na teplotu a k podpoře růstu hrachu.“ Rebeca Goncalvesová.
Mimochodem, rajčatům se v systému líbilo nejvíce. Společní rajčata byla výrazně větší než rajčata pěstovaná samostatně. Plody také obsahovaly zvýšené množství draslíku.
Mrkev a hrách však zjevně neměly rády pobyt v těsné skupině a zejména v regolitu. Ve srovnání s těmi, které byly pěstovány samostatně, byly jejich výnosy poněkud nižší. To však nizozemské biology neodradilo. Ve svých dalších pokusech plánují upravit metody ošetřování marťanské půdy, což podle jejich propočtů pomůže mrkvi a hrášku plodit stejně úspěšně jako rajčatům.
„Skutečnost, že systém roztečí řádků fungoval tak dobře u jednoho druhu, vypovídá o potenciálu této metody do budoucna. Určitě je možné na něm založit náš budoucí výzkum,“ říká Goncalves.
Velmi zajímavé je také zjištění, že v kontrolní skupině, kde byla použita běžná písčitá půda, již dvě ze tří rostlin poskytly zvýšený výnos. To naznačuje, že systém řádkování, který aktivně využívali naši předkové ve středověku, bude mít význam i v pozemní agronomii. Klima se mění, půdy jsou stále písčitější a možná, že míchání plodin pomůže vyřešit některé naše potravinové problémy.
Vědci doufají, že v budoucích experimentech najdou recept na „zcela soběstačný systém, který bude využívat 100 % místních marťanských zdrojů“. To pomůže koloniím na Marsu, aby nebyly závislé na dodávkách potravin ze Země. Ušetří se tím také obrovské množství peněz.
Autor: Petr V., zdroj: nasa.gov, universemagazine, Titulní obrázek: Pixabay.com / WikiImages