Asi jste si nikdy neřekli, že takový tunel pod horou nebo pod mořem je mistrovské dílo lidských rukou, jaký je člověk génius, když něco takového dokáže vykopat.

Hej, když vám řešení takové složité stavby nabízí sama příroda. V případě tunelů to byl svišť prériový. Tento drobný živočich, severoamerický hlodavec, hloubí pod zemí složitou síť podzemních tunelů. A to v několika vrstvách. Prostě kope díru jako díru, ale důležité je, že v tom velkém klubku tunelů je – vzduch. Protože bez vzduchu nemůže nikdo a nic přežít. A tak si svišti vybudovali a vybudovali systém, ve kterém proudí vzduch a vzduch. Zjednodušeně řečeno, na povrchu země vybudovali větrací komíny ve tvaru sopky.

Proto se pak vzduch dostane i do těch nejvzdálenějších nor. Není divu, že po objevení a analýze této “vymoženosti” svišťů ji člověk využil a mohl už začít stavět tunely. Dokonce i pod Lamanšským průlivem při stavbě Eurotunelu. Větrací šachty, tedy ventilační systém, tak zabraňují tomu, aby se v tunelu zdržovaly výfukové a výbušné plyny.

Protože člověk je tvor vynalézavý, není divu, že přišel na to, že je možné nejen tunelovat, tedy razit tunel, ale že je možné i “tunelovat”, tedy nevědomky krást ze státního majetku či cokoli jiného. Stačí mít odvahu zapomenout na slova tatíčka Masaryka “Nebát se a nekrást”. V novém, po mírném přepracování, zní pro někoho vznešeněji a inspirativněji: “Nebát se a nekrást!”. Pokud se to podaří, tunel je dlouhý a dobře krytý a zisky neuvěřitelné. Pokud se tunelování podaří, zisky jsou také velké. Buď v Ilavě, nebo v Leopoldově. Podle velikosti tunelu.

A pak ať někdo řekne, že tunelování nemá neuvěřitelné kouzlo.

Pro jednou příroda je příroda.

Autor: Stanislav Bebjak, zdroj: Redakce, Titulní obrázek: Pixabay.com/FreeFunArt