Američtí psychologové provedli v roce 2014 studii, v níž požádali skupinu lidí, aby snížili počet každodenních lží. Ukázalo se, že psychický stav pokusných osob se zlepšil již v prvním týdnu experimentu a jejich stížnosti na zdravotní problémy se trojnásobně snížily.

Profesorka psychologie na univerzitě v Notre Dame Anita Kellyová a její kolegové provedli experiment, při kterém deset týdnů pozorovali dvě skupiny lidí. Odborníci požádali první skupinu, aby snížila počet každodenních lží, které říká, zatímco životní styl účastníků druhé kontrolní skupiny zůstal stejný. Vědci se snažili najít souvislost mezi vyřčenými lžemi a emocionální i fyzickou pohodou.

„Zjistili jsme, že subjekty mohou záměrně lhát méně a cítit se díky tomu lépe. Naše údaje ukazují, že dospělí Američané lžou v průměru 11krát týdně,“ uvedla doktorka Anita Kellyová.

Vědci zkoumali 110 osob ve věku 18 až 71 let, z nichž 35 % tvořili dospělí a 65 % studenti, v rámci experimentu nazvaného „Výuka pravdy“. Všichni účastníci přicházeli každý týden do laboratoře, kde odborníci prováděli měření zdravotního stavu a také sledovali dodržování podmínek experimentu pomocí detektoru lži. Výsledkem bylo, že ti účastníci, kteří začali méně lhát o maličkostech, jako je vymýšlení slušných výmluv pro pozdní příchod do práce, se začali na konci prvního týdne experimentu cítit lépe. Třikrát méně si stěžovali na fyzické potíže, jako jsou bolesti hlavy nebo krku, a čtyřikrát méně na melancholii.

Dalším pozitivním efektem experimentu bylo zlepšení vztahů mezi účastníky – jak na „osobní frontě“, tak v práci. Subjekty zaznamenaly, že se naučily říkat pravdu o svých úspěších, aniž by výsledky přeháněly, a také pravdivě odpovídat na obtížné otázky, které dříve raději ignorovaly…

Při pohledu na všechny výše uvedené skutečnosti jsou výsledky experimentu logické, protože lhaní vytváří na emocionální úrovni vlnu, která ovlivňuje rozšíření možností v činnosti lidského mozku. Člověk musí mít v hlavě reálné i vymyšlené plány, aby se snažil neprozradit, a to je plýtvání další energií, které vyčerpává a unavuje.

Hlavní důvod pro zlepšení fyzické kondice však leží mnohem hlouběji. Jde o to, že touha zdržet se lhaní vyžaduje posilování – stanovení nějakého super úkolu, aktualizace naší představy o sobě a svých schopnostech. Lidé se cítí obnoveni, a proto dochází k přílivu fyzických sil a zvýšení celkové vitality. Tím, že se lidé rozhodnou méně lhát, přistupují ke konverzaci vědoměji a naslouchají sami sobě, učí se uvědomovat si svá přání a rozlišovat lež od pravdy.

Ti, kteří se však nevymlouvají na malichernosti (např. proč přišli pozdě do práce, nedokončili aktuální úkoly), nepřeceňují své úspěchy a nadání a snáze navazují osobní vztahy a sociální vazby.

Autor: Petr V., zdroj: Science Direct, Titulní obrázek: Pixabay.com / Iffany