Zkušenosti, které nasbírali předkové, ať už dobré nebo špatné, mají v sobě zakódovány i jejich potomci. Například jestli otec tonul, bude se jeho syn panicky bát vody. Syn jeho syna také. Atakdále.
Jinými slovy, potomci dědí „data“, která ukládali jejich předkové, tedy rodovou paměť. Fantazie? Nikoli. To, že tento fenomén existuje, nyní potvrdili biologové z Yerkes National Primate Research Center při Emory University v Atlantě.
Kerry Ressler a Brian Dias provedli unikátní experiment, který popsali v magazínu Nature Neuroscience. Samce myší vypustili na plochu, do níž byl zaveden proud. Ten v pravidelných intervalech pouštěli, což myši bolelo a snažily se utéct. Elektrické šoky do tlapek provázela vždy vůně ptačí třešně, konkrétně její hlavní složka, acetofenon. Po četných pokusech je přestali mučit bolestí a do prostoru pouštěli pouze vůni. Když ji myši ucítily, snažily se před ní prchnout.
To nejzajímavější se stalo v následující etapě. Myši, které se účastnily experimentu, měly potomky. Ty rány proudem nedostávaly a nebyly ani vystaveny účinkům acetofenonu. Když později tuto vůni ucítily, prchaly před ní stejně jako jejich otcové. Stejným způsobem se chovala i další generace myšat.
Fenomén rodové paměti byl až dosud vnímán jako z říše sci-fi a soudilo se, že nemá žádný vědecký základ. Teď se zjistilo, že traumatizující informace mění aktivitu genů chemickou modifikací DNA a tyto změny se předávají od otců na syny a vnuky.
Autor: Stanislav Makovický, zdroj: Reasearchgate.net, Titulní obrázek: Pixabay.com/geralt