Podle našeho konvenčního pohledu na dějiny chodí lidé po Zemi v současné podobě teprve asi 200 000 let. Velká část mechanické vynalézavosti, kterou známe z moderní doby, se začala rozvíjet teprve před několika sty lety, během průmyslové revoluce. Dnešní důkazy však poukazují na existenci vyspělých civilizací již před několika tisíci lety – nebo možná ještě dříve.
Podíváme se zde na celou řadu oopartů, jejichž údajné stáří se pohybuje od milionů po stovky let, ale všechny údajně prokazují vyspělost daleko přesahující jejich dobu.
Zda se jedná o skutečnost, nebo pouhou fikci, nemůžeme říci. Můžeme pouze nabídnout pohled na to, co je ohledně těchto jevů známo, předpokládáno nebo hypotetizováno, a to v duchu otevřenosti a směřování ke skutečným vědeckým objevům.
Bylo prokázáno, že hliněné nádoby s asfaltovými zátkami a železnými tyčinkami vyrobené před zhruba 2000 lety jsou schopny generovat více než volt elektřiny. Tyto starověké „baterie“ nalezl německý archeolog Wilhelm Konig v roce 1938 nedaleko Bagdádu v Iráku.
„Baterie vždy přitahovaly zájem jako kuriozity,“ řekl BBC v roce 2003 Dr. Paul Craddock, odborník na metalurgii z Britského muzea. „Jsou ojedinělé. Pokud víme, nikdo jiný nic podobného nenašel. Jsou to zvláštní věci; je to jedna ze záhad života.“
V roce 1852 objevili farmáři při kopání studny na území dnešního okresu Rockwall v Texasu něco, co vypadalo jako starobylá skalní stěna. Její stáří se odhaduje na 200 000 až 400 000 let, někteří tvrdí, že jde o přírodní útvar, jiní zase, že ji zjevně vytvořil člověk.
Dr. John Geissman z Texaské univerzity v Dallasu testoval skály v rámci dokumentárního filmu stanice History Channel. Zjistil, že jsou všechny zmagnetizované stejně, což naznačuje, že vznikly tam, kde jsou, a nebyly na toto místo přemístěny odjinud. Někteří však zůstávají tímto jediným testem v televizním pořadu nepřesvědčeni a volají po dalších studiích.
Mapa vytvořená tureckým admirálem a kartografem Piri Reisem v roce 1513, která však pochází z různých dřívějších map, podle některých názorů zobrazuje Antarktidu v době, kdy ještě nebyla pokryta ledem.
Z jižního pobřeží Jižní Ameriky vystupuje pevnina. Kapitán Lorenzo W. Burroughs, kapitán amerického letectva v kartografické sekci, napsal v roce 1961 dopis Dr. Charlesi Hapgoodovi, že tento pevninský útvar zřejmě přesně zobrazuje pobřeží Antarktidy, jak je pod ledem.
Dr. Hapgood (1904-1982) byl jedním z prvních, kdo veřejně naznačil, že mapa Piri Reis zobrazuje Antarktidu v prehistorické době. Byl to historik vystudovaný na Harvardu, jehož teorie o geologických posunech si vysloužily obdiv Alberta Einsteina. Vyslovil hypotézu, že došlo k posunu pevninských mas, což vysvětluje, proč je Antarktida zobrazena jako spojená s Jižní Amerikou.
V roce 132 n. l. vytvořil Zhang Heng první seismoskop na světě. Jak přesně fungoval, zůstává záhadou, ale repliky pracovaly s přesností srovnatelnou s moderními přístroji.
V roce 138 n. l. správně ukázal, že asi 300 mil západně od hlavního města Luoyang došlo k zemětřesení. V Luo-jangu zemětřesení nikdo nepocítil a varování odmítl, dokud o několik dní později nepřišel posel s žádostí o pomoc.
V roce 1934 bylo v Londýně v Texasu nalezeno kladivo, které bylo zapouzdřeno v kameni, který se kolem něj vytvořil. Hornina, která kladivo obklopuje, je údajně stará více než 100 milionů let.
Glen J. Kuban, hlasitý skeptik tvrzení, že kladivo bylo vyrobeno před miliony let, řekl, že kámen může obsahovat materiály staré více než 100 milionů let, ale to neznamená, že se hornina kolem kladiva vytvořila před tak dlouhou dobou.
Řekl, že některé vápence se vytvořily kolem artefaktů, o nichž je známo, že pocházejí z 20. století, takže konkrece se mohou kolem předmětů vytvořit poměrně rychle. (Konkrece jsou masy ztvrdlé minerální hmoty).
Carl Baugh, který měl artefakt v držení, uvedl, že dřevěná rukojeť se změnila v uhel (důkaz jejího velkého stáří) a že kov, z něhož je vyrobena, má zvláštní složení. Kritici požadovali nezávislé testy, které by tato tvrzení ověřily, ale dosud žádné takové testy nebyly provedeny.
zdroj: theepochtimes.com, Titulní obrázek: Pixabay.com/aitoff