V červenci roku 1904 Labe vyschlo natolik, že se koryto řeky stalo pro obyvatele Drážďan skutečnou atrakcí. Nedostatek vody umožnil nečekané volnočasové aktivity.

Přímo mezi oběma břehy bylo najednou možné provádět rozsáhlé procházky. Mosty se staly de facto zbytečnými. Labe se dalo na několika místech jednoduše přebrodit. Kromě úzké říčky totiž netekla vůbec žádná voda.

Mnoho Drážďanských se toho roku na vrcholu léta věnovalo dalšímu neobvyklému koníčku: hledali poklady, o nichž se domnívali, že se nacházejí ve štěrkovém loži. Elbflorenz tehdy nebyl název města, ale „Elb-Klondyke“. Stejně jako v kanadském ráji hledačů zlata i zde obyvatelé prosívali říční štěrk.

zdroj: Facebook/Andělská Pomoc, Titulní obrázek: Pixabay.com/fradellafra