Pamětnice Jarmila Semotámová se narodila v říjnu roku 1933 do početné rodiny Šárkových. Byla zvyklá na skromné poměry, ale užívala si klidného dětství. Až do listopadu 1938, kdy došlo k nacistickému pogromu, a rodina Šárkových se kvůli otcovu protinacistickému zaměření dala na útěk ze Znojma do Kunštátu.
„Jak jsme začali utíkat, tak mě začalo bolet na hrudi a nemohla jsem dýchat. Tak mě otec vzal na záda a říkal: ‚musíš mě držet, ale nesmíš mě škrtit, abych mohl dýchat, abych mohl rychleji jít‘,“ popsala před časem útěk paní Jarmila pro slovenský server st.city.sk.
Po cestě přespávali u příbuzných a nakonec se rodina usadila na statku u Boskovic u Brna, kde v trochu stísněných prostorách Šárkovi zůstali až do konce války. Po ní se rodina vrátila zpět do Znojma.
Bití a nadávky během výslechů
Další zvrat v životě paní Jarmily přišel v únoru 1948, kdy došlo k nástupu komunistické moci. To se dotklo hlavně hlavy rodiny, Jana Šárky, kterému komunisté znárodnili živnost a on tak měl velké problémy uživit početnou rodinu. Na protest proti poměrům v zemi předal v roce 1950 červenou knížku a začal vymýšlet, jak se z bezvýchodné situace v zemi dostat.
Jediným řešením byla podle otce emigrace na Západ. K té promluvil i svou ženu Anastazii a dceru Jarmilu. Akce se ale nezdařila a rodina byla zadržena pohraniční stráží. A tehdy přišly snad ty nejhorší měsíce, které pamětnice zažila.
„Když jsem přijela poprvé k výslechu v Brně na Příční ulici, tak to byl zřejmě Rus. Ten byl tak sprostý a syrový. Ten mě tolik bil, že si to neumíte představit. To byla vždy rána a já jsem šla k zemi. Pak mě polili vodou a nadávali mi,“ popsala šílené zacházení paní Jarmila.
Na podzim roku 1952 byla společně s matkou eskortována do znojemského kriminálu. V tom byla Jarmila bachaři znásilněna. „Přišli ke mně a řekli mi: ‚Byli jsme u tvé mámy a teď jdeme vyzkoušet tebe!“ Více nevím. Pamatuji si jen toho prvního, chrochtal jako prase. Probudila jsem se v hrozném stavu a od té doby nemohu mužské ani vidět,“ otevřela v rozhovoru bolestivé vzpomínky paní Jarmila. Na svobodu se dostala v květnu 1953.
Autor: Stanislav Makovický, zdroj: stcity.sk, Titulní obrázek: Pixabay.com/cocoparisienne