Ahoj je neformální pozdrav používaný v České republice a na Slovensku, a to jak při vítání, tak při loučení. Etymologové z Ústavu pro jazyk český věří, že slovo vstoupilo do češtiny z anglického „hoy“, což je slovo původně používané mořeplavci.

Toto slovo bylo používáno jako námořní zvolání, používané k upoutání pozornosti nebo varování členů posádky nebo jako obecný pozdrav, přibližuje tématiku cizincům žijícím v naší republice web Expats.com.

Česká republika je samozřejmě vnitrozemská a nikdo si není zcela jistý, jak se sem tento termín dostal, ale existují konkurenční teorie. Někteří se domnívají, že to s sebou po řece přivezli z Hamburku čeští vodáci, jiní se domnívají, že tento námořnický pozdrav pomohli šířit po kraji rekreační vodáci. 

Jiní mezitím tvrdili, že toto slovo pochází z některých poněkud tajemných falešných zkratek, z náboženské latiny „ Ad honorem Jesu “ (na počest Ježíše) nebo z politického „Adolfa Hitlera oběsíme jistě“.

Ústav pro jazyk český neuvádí stanovisko, jak se sem slovo dostalo, ale píše, že v polovině 20. století byl využíván „turisty, skauty, sportovci a mládeží“. Nečesky mluvící lidé by měli pamatovat, že ahoj je vyhrazeno pro nejneformálnější prostředí nebo mezi mladými lidmi – nepoužívejte jej před svým šéfem nebo starou dámou od vedle!

Nazdaru zdar!

Dalším běžně používaným neformálním pozdravem je nazdar. V doslovném překladu „k úspěchu“ lze tento termín vysledovat ke konkrétnímu datu, 14. dubnu 1851, který znamenal počátek sbírkového úsilí na stavbu Národního divadla v Praze. Sběrné kasičky s heslem Na zdar Národního divadla se objevovaly po celých Čechách a do mluvy vlastenecky smýšlejících Čechů se brzy dostal výraz „na zdar “.

Autor: Stanislav M., zdroj: expats.cz, ceskezvyky.cz, Titulní obrázek: Pixabay.com/1857643