Letos v létě překonávaly nebezpečné vlny veder rekordy po celém světě. Podle stále rostoucího počtu výzkumů by tyto extrémní teploty byly bez změny klimatu způsobené člověkem prakticky nemožné.
V době, kdy se země snaží reagovat na klimatické změny, přináší nová studie dosud nejrozsáhlejší a nejkomplexnější přehled o tom, jak zastavit odlesňování – hlavní příčinu skleníkových plynů. Výzkum, který vedl odborník na ekonomiku klimatu Jonah Busch z organizace Conservation International, shrnuje poznatky z 320 recenzovaných studií, které se zaměřují na to, co urychluje odlesňování a jak mu zabránit.
Vzhledem k tomu, že mezinárodní úsilí o ochranu přírody a boj proti změně klimatu nabývá na síle, Busch doufá, že závěry studie poslouží jako plán na ochranu lesů, jednoho z našich nejlepších spojenců při snižování emisí a ochlazování rychle se oteplující planety.
„Světoví lídři se zavázali bojovat proti změně klimatu tím, že do roku 2030 zastaví a zvrátí odlesňování,“ dodal. „Tato nová studie může pomoci nasměrovat politiky a investice k opatřením, která tyto cíle podporují – a od těch, která je nepodporují.“
Co zpomaluje odlesňování
Studie zjistila, že ze všech metod, které prokazatelně brání odlesňování, jsou při snižování odlesňování nejúčinnější chráněné oblasti – například národní parky, rezervace a další místa vyhrazená k ochraně přírody.
„Chráněná území jsou osvědčeným způsobem ochrany přírody a boje proti klimatické krizi,“ řekl Busch. „Ne všechny chráněné oblasti jsou však stejné – klíčové je jejich umístění. Aby chráněná území skutečně pomohla zmírnit klimatické změny, musí se nacházet na správných místech.“
V současné době je chráněno asi 17 % území planety, ale mnoho z těchto chráněných území se nachází na odlehlých místech, kde je hrozba odlesnění relativně nízká. Vzhledem k tomu, že země zvyšují úsilí o ochranu 30 procent půdy což je podle vědců a ochránců přírody nutné k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a klimatických změn – měla by nová chráněná území vznikat především v místech, kde je odlesňování pravděpodobnější.
To podle studie znamená oblasti s vyšším počtem obyvatel a větší blízkostí měst a silnic. Pochopení těchto faktorů, které způsobují odlesňování, může pomoci určit, kde budou nová chráněná území zřizována – a zajistit, že budou mít větší dopad na ochranu přírody a klimatu.
Chráněné lesy jsou klimatickou spásou
Studie dále zjistila, že míra odlesňování na domorodých územích nebo na půdě spravované domorodými národy je trvale nízká, ať už kvůli tradičním způsobům obhospodařování půdy, které lesy upřednostňují, nebo proto, že domorodá půda se obvykle nachází v odlehlých oblastech a je méně pravděpodobné, že bude přeměněna na zemědělskou půdu.
V roce 2017 Busch a jeho kolegové zveřejnili analýzu odlesňování na základě tehdy dostupných studií. Za šest let od té doby se množství výzkumů, které prokazují, že domorodě obhospodařovaná půda zabraňuje odlesňování, více než zdvojnásobilo – což je zatím nejpádnější důkaz, že dodržování práv domorodých obyvatel na půdu a oficiální uznání domorodých území je klíčem k omezení odlesňování.
Ochrana práv k půdě umožňuje domorodým komunitám praktikovat vlastní systémy hospodaření se zdroji, což pomáhá chránit půdu a vodu – a podporovat globální cíle ochrany přírody. Pozoruhodné je, že koncem loňského roku byla v Kunmingu a Montrealu v rámci Globálního rámce pro biodiverzitu, dohody podepsané téměř 200 zeměmi za účelem ochrany přírody, formálně uznána práva a přínos domorodých národů.
Jiné úspěšné přístupy k prevenci odlesňování jsou založeny na vytváření finančních pobídek pro komunity, aby udržovaly lesy nedotčené – například oceňováním uhlíku, který stromy odebírají z atmosféry a ukládají do svých kmenů a půdy. Studie zjistila, že poskytování výhod komunitám, které udržují své stromy na místě, snižuje míru odlesňování.
Například příjmy z prodeje uhlíkových kreditů mohou přinést tolik potřebné investice do místních komunit – například do zlepšení zdravotnických služeb, financování stipendií nebo podpory nových pracovních příležitostí. V keňské oblasti Chyulu Hills, kde byly lesy zdecimovány podsekávaným zemědělstvím a pálením dřevěného uhlí pro výrobu palivového dřeva, zahájila organizace Conservation International a její partneři uhlíkový projekt, který pomáhá zachovat a obnovit 404 000 hektarů (1 milion akrů) půdy, zajistit nové zdroje obživy pro místní komunitu a zabránit uvolnění přibližně 30 milionů tun emisí uhlíku.
Studie dále zjistila, že programy certifikace komodit, které umožňují zemědělcům prodávat kávu, palmový olej nebo jiné produkty za vyšší cenu výměnou za ochranu stromů, jsou rovněž spojeny s nižší mírou odlesňování – stejně jako závazky společností ukončit odlesňování ve svých dodavatelských řetězcích.
Co urychluje odlesňování?
Jedním slovem: zemědělství. Je zodpovědné za 90 % veškerého odlesňování tropů, což představuje zhruba 9 milionů hektarů (22 milionů akrů) zničeného lesa ročně – ekvivalent více než 8 milionů fotbalových hřišť.
Proč je zemědělství pro lesy tak škodlivé? Podle Busche za to mohou ekonomické pobídky.
„Půda je cenná a vzácná,“ řekl. „Ekonomická hodnota kácení lesů za účelem pěstování plodin se trvale dobře odráží na světových trzích – zkrátka, je to výdělečné. Ale navzdory obrovským přínosům, které stromy poskytují, pokud jde o čistou vodu, schopnost ukládat uhlík ohřívající klima a mnoho dalšího, globální trhy nehodnotí stojící lesy stejným způsobem.“
Nakonec se objevily i další příčiny odlesňování, které Busche překvapily, ať už proto, že nikdy předtím nebyly identifikovány v recenzované práci, nebo proto, že byly v rozporu s běžnými představami. Busch například poukázal na přetrvávající mýtus, že chudoba vede lidi k odlesňování jejich půdy, aby mohli pěstovat plodiny a uspokojovat základní potřeby. „Důkazy však opakovaně ukazují, že chudoba není příčinou odlesňování, důvodem je naopak bohatství,“ řekl.
„Čím více zdrojů lidé nebo společnosti mají, tím větší mají přístup k vybavení a pracovní síle potřebné k mýcení lesů – a tím snadněji si mohou zajistit úvěr na vykácení velkých ploch půdy,“ uvádí dále Busch.
Tato studie je také první, která identifikuje souvislost mezi vyššími teplotami a intenzivnějším odlesňováním. „Je to možná proto, že teplejší a sušší podmínky činí lesy náchylnějšími k požárům, které jsou zodpovědné za většinu odlesňování v mnoha částech světa,“ řekl Busch. Toto zjištění naznačuje, že zvýšené odlesňování může být dalším nežádoucím důsledkem globálního oteplování.
V konečném důsledku jsou lesy v důsledku klimatických změn životně důležitější a zároveň zranitelnější. Je to začarovaný kruh: odlesňování je hnací silou klimatických změn – a zároveň je jimi podporováno.
„Rekordní vedra letošního léta jsou jasnou připomínkou toho, že ke změně klimatu dochází právě teď,“ tvrdí Busch. „Lesy jsou jednou z našich nejlepších obran proti klimatickým změnám – ale jen pokud zůstanou zachovány.“
Autor: Petr Vyskočil, zdroj: Conversation.org, Titulní obrázek: Pixabay.com/DaveMeier