Nikdy předtím nemusel sovětský vůdce opustit svůj úřad po palácovém převratu mocenských kruhů. Takové spiknutí zosnovaly komunistické špičky proti Nikitovi Chruščovovi.

Za jeho éry se svět kvůli tzv. kubánské krizi ocitl na pokraji jaderné války, Berlín byl rozdělen zdí, kterou jeho obyvatelé nenáviděli, a v roce 1956 nechal krvavě potlačit revoluci v Maďarsku. Na oplátku odhalil Stalinova zvěrstva, nařídil propuštění milionů nevinně odsouzených z gulagů a vězeňských táborů a v roce 1959 jako první sovětský vůdce navštívil USA, kde se setkal s prezidentem Dwightem Eisenhowerem.

Nikita Sergejevič Chruščov se narodil 15. dubna 1894 ve vesnici Kalinovka v Kurské oblasti v chudé rolnické rodině. Do komunistické strany vstoupil v roce 1918, v roce 1934 se stal členem Ústředního výboru KSČ a po Stalinově smrti v březnu 1953 stanul v čele komunistické strany a země.

Zvláště památným se stal Chruščovův projev na 20. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) 25. února 1956, na němž pronesl svůj tajný projev o kultu osobnosti a jeho zničujících důsledcích. V něm odhalil a odsoudil diktátorské praktiky svého předchůdce a doslova zbořil dosud nedotknutelný obraz Stalina.

První roky po Stalinově smrti přinesly uvolnění mezinárodních vztahů. Chruščov však také prokázal svou neústupnost při obraně celistvosti sovětského impéria v Maďarsku v roce 1956 a také v roce 1961, kdy nechal postavit Berlínskou zeď.

Nečekaným a odvážným rozhodnutím sovětského vůdce bylo tajné rozmístění raket středního doletu na Kubě v létě 1962, kdy byl svět na pokraji jaderné války. Chruščov, který rakety na Kubě považoval za „ježka v amerických kalhotách“, je nakonec stáhl.

Na domácím poli začal odstraňovat katastrofální důsledky stalinských represí, opatrně uvolňoval represivní vojensko-policejní režim, zavedl částečnou svobodu slova a otevřel zemi západnímu světu. Aby zmírnil bytovou krizi, nařídil výstavbu úsporně orientovaných panelových domů – tzv. Období jeho vlády se nazývá „tání“.

Z Chruščovovy iniciativy byl 19. února 1954 Krym vyňat z Ruské federace a administrativně připojen k Ukrajině, což bylo potvrzeno zákonem přijatým 26. dubna téhož roku. Důvodem tohoto kroku byly úzké hospodářské a kulturní vztahy krymského regionu s Ukrajinou.

Ke změně na sovětském Olympu došlo 14. října 1964, krátce po návštěvě sedmdesátiletého Nikity Chruščova v Československu. Byl odvolán z důvodu „vysokého věku a ze zdravotních důvodů“, ačkoli si na žádné nestěžoval. Tvrdé jádro politbyra ho obvinilo ze subjektivismu, buržoazního myšlení a ukvapených rozhodnutí.

Po svém odstranění z veřejného života se Chruščov ocitl fakticky v domácím vězení a dožil jako prominentní, ale zcela izolovaný důchodce. Zemřel v Moskvě na infarkt 11. září 1971 ve věku 77 let.

Autor: Petv V., zdroj: The Conversation, Titulní obrázek: Wikimedia Commons / Unknown author, CC0