Odpověď na tuto otázku je zdánlivě jednoduchá a jednoznačná – führer a jeho manželka Eva Braunová si vzali život 30. 4. 1945 v 15.30 v podzemním bunkru v Berlíně.

Potvrdili to lidé z Hitlerova nejbližšího okolí i pozdější lékařské expertizy. Nicméně existuje i další verze. Hitler sebevraždu nespáchal a uprchl i s Braunovou a hrstkou nejvěrnějších z obsazeného Berlína do Jižní Ameriky, kde zemřel v roce 1964 ve věku 75 let. A i pro toto tvrzení existuje překvapivé množství důkazů a svědeckých výpovědí.

Americký historik William Shirer zveřejnil v roce 1960 práci „Vzestup a pád Třetí říše“, kde uvedl, že těla a kosti německého vůdce a jeho ženy nebyly nikdy nalezeny, protože je rozmetaly výbuchy ruských granátů. O půlstoletí později se k podivným okolnostem Hitlerova konce vrátil argentinský historik Abel Basti, který výsledky svého výzkumu publikoval v díle „Hitler v Argentině“.

Ve svých závěrech vycházel Basti z dokumentů a svědectví, podle kterých oba v klidu dožili v Argentině, a jejich údajná sebevražda v Berlíně byla zinscenována. O jaké dokumenty se Basti opíral? Vůdcův osobní pilot Hans Bauer potvrdl, že 30. 4. 1945 v 16.30, tedy hodinu po oznámení sebevraždy, nastoupil Adolf Hitler ve světlešedém obleku do letadla Junkers 52.

Evakuace s krycím názvem Operace Serail

Vůdcův osobní pilot Hans Bauer potvrdl, že 30. 4. 1945 v 16.30, tedy hodinu po oznámení sebevraždy, nastoupil Adolf Hitler ve světlešedém obleku do letadla Junkers 52.

Podle dalšího svědectví došlo 25. dubna 1945 k tajné schůzce týkající se führerovy evakuace, na které se měla podílet letecká „esa“ Hanna Raich, Hans-Ulrich Rudel a Hans Bauer. Tajná operace měla krycí název Operace Serail. Již pět dnů předtím byl potvrzen seznam cestujících, kteří měli odletět z Berlína do Barcelony. Letu se měl původně účastnit i Goebbels s rodinou, kteří byli nakonec ze seznamu vyškrtnuti. Hitler a jeho blízcí se pak ze Španělska dostali do Argentiny třemi ponorkami, které byly po akci kvůli utajení potopeny.

Skutečnost, že německé ponorky na místo určení dopluly, potvrdil před časem i nález nedaleko argentinského pobřeží. V hloubce 30 metrů potápěči objevili velká podvodní plavidla zanesená pískem. Stejné objekty jsou dobře patrné i na snímcích pořízených z vesmíru.

O připlutí německých ponorek se dochovala i svědectví obyvatel z okolí zátoky Caleta de los Loros, která leží v argentinské provincii Rio Negro. Potvrdili, že v létě 1945 spatřili ve vodách tři plavidla se svastikou. V archivech FBI se našlo i hlášení amerického agenta z června 1945, který sloužil jako zahradník u bohatých německých manželů Eichhornových. Ti bydleli v argentinské osadě La Falda a podle jeho zprávy se připravovali na Hitlerův příjezd, ke kterému mělo dojít v nejbližších dnech. Dochoval se také dopis nacistického generála von Seydlitze z roku 1956, kde uváděl, že se v Argentině zúčastní schůzky mezi Hitlerem a vůdcem chorvatských ustašovců Ante Paveličem.

Kyanid a pak kulka do hlavy?

O tom, že v případě Hitlerovy sebevraždy panuje množství nesrovnalostí, není pochyb. Neexistuje jediný očitý svědek, který by ho viděl rozkousnout ampuli s jedem a následně si vstřelit kulku do hlavy. Vypadá to, že celý příběh si vymysleli vůdcovi nejbližší, aby za ním zametli stopy. Sami svědkové události si totiž v řadě případů protiřečili. Nejdřív se objevila zpráva, že se Hitler otrávil. Poté byla dementována s tím, že se vůdce střelil do hlavy. A nakonec: nejdřív se otrávil a potom ještě zastřelil. Kyanid ale způsobuje křeče a okamžitou smrt – jak by tedy Hitler mohl poté ještě stisknout spoušť?

Zajímavé v této souvislosti je, že v Hitlerovu smrt neuvěřil ani sovětský diktátor Stalin. Potvrzují to tři stenografické záznamy jeho rozhovoru se státním tajemníkem USA Burnsem, i Stalinův následný příkaz KGB, aby vůdcův úkryt v Jižní Americe vypátrala. Také sovětský maršál Georgij Žukov na tiskové konferenci konané 9. 6. 1945 se zahraničními novináři informoval, že führer i s manželkou uprchl do Jižní Ameriky za použití letadla a ponorky.

Autor: Samo Buk, zdroj: The Guardian, Titulní obrázek: Wikimedia Commons/Public Domain