Není pochyb o tom, že vesmír je divný. Stačí se podívat ven a uvidíte všechny druhy podivné, seberozmnožující se flóry a fauny, plazící se po modré kouli poloroztavené horniny pokryté tenkou tvrdou skořápkou a pokryté tenkou vrstvou plynů. Podíváme se na některé z nejbizarnějších objektů ve vesmíru.

Záhadné rádiové signály

Od roku 2007 vědci zachycují ultrasilné, ultrajasné radiové signály, které trvají jen několik milisekund. Tyto záhadné záblesky byly nazvány rychlé radiové záblesky (FRB) a zdá se, že přicházejí ze vzdálenosti miliard světelných let (nejsou to mimozemšťané, nikdy to nejsou mimozemšťané). Nedávno se vědcům podařilo zachytit opakující se FRB, který zablblal šestkrát za sebou, což je druhý takový signál, který byl kdy pozorován a který by jim mohl pomoci tuto záhadu rozluštit.

Haumea má prsteny

Trpasličí planeta Haumea, která obíhá v Kuiperově pásu za Neptunem, je již neobvyklá. Má zvláštní protáhlý tvar, dva měsíce a den, který trvá pouhé 4 hodiny, což z něj činí nejrychleji rotující velký objekt ve sluneční soustavě. Ale v roce 2017 se Haumea stala ještě podivnější, když astronomové sledovali, jak přechází před hvězdou, a všimli si extrémně tenkých prstenců obíhajících kolem ní, což je pravděpodobně důsledek kolize někdy v dávné minulosti.

Galaxie bez temné hmoty?

Temná hmota – neznámá látka tvořící 85 procent veškeré hmoty ve vesmíru – je zvláštní. Vědci jsou si však jisti alespoň jednou věcí: Temná hmota je všude. Členové týmu se tedy škrábali na hlavě nad podivnou galaxií, kterou objevili v březnu 2018 a která podle všeho neobsahuje téměř žádnou temnou hmotu. Následná práce naznačila, že nebeská podivnost ve skutečnosti obsahuje temnou hmotu, i když tento objev paradoxně propůjčil důvěryhodnost alternativní teorii, která předpokládala, že temná hmota vůbec neexistuje. Dejte se dohromady, astronomové!

Nejbizarnější hvězda

Když astronomka Tabetha Boyajian z Louisiana State University a její kolegové poprvé spatřili hvězdu známou jako KIC 846285, byli ohromeni. Objekt přezdívaný Tabbyho hvězda ztrácel jasnost v nepravidelných intervalech a po nezvykle dlouhou dobu, někdy až o 22 procent. Objevily se různé teorie, včetně možnosti mimozemské megastruktury, ale v současné době většina vědců věří, že hvězda je obklopena abnormálním prstencem prachu, který způsobuje ztmavnutí.

Vysoce elektrický Hyperion

Titul nejpodivnějšího měsíce ve sluneční soustavě by mohl patřit mnoha nebeským objektům – Jupiterovu příliš vulkanickému Io, Neptunovu gejzír chrlícím Triton. Ale jedním z nejpodivněji vypadajících je Saturnův Hyperion, nepravidelná skála podobná pemze, posetá četnými krátery. 

Naváděcí neutrino

Jediné vysokoenergetické neutrino, které zasáhlo Zemi 22. září 2017, nebylo samo o sobě tak mimořádné. Fyzici z IceCube Neutrino Observatory v Antarktidě pozorují neutrina podobné energie nejméně jednou za měsíc. Ale tento byl výjimečný tím, že jako první dorazil s dostatkem informací o svém původu, aby astronomové mohli namířit dalekohledy ve směru, odkud přiletěl.

Živoucí fosilní galaxie

DGSAT I je ultradifúzní galaxie (UDG), což znamená, že je stejně velká jako galaxie podobná Mléčné dráze, ale její hvězdy jsou rozprostřeny tak řídce, že je téměř neviditelná. Když však vědci v roce 2016 spatřili přízračnou družici DGSAT 1, všimli si, že sedí zcela osamoceně, na rozdíl od jiných UDG, které se obvykle nacházejí ve hvězdokupách.

Infračervený proud z vesmíru

Neutronové hvězdy jsou extrémně husté objekty, které vznikají po zániku pravidelné hvězdy. Za normálních okolností vyzařují rádiové vlny nebo záření o vyšších energiích, jako je rentgenové záření, ale v září 2018 astronomové objevili dlouhý proud infračerveného světla přicházejícího z neutronové hvězdy vzdálené 800 světelných let od Země – něco, co nikdy předtím nebylo pozorováno.

Autor: Petr Vyskočil, zdroj: Livescience, Titulní obrázek: WikiImages/Pixabay