V italském Palermu se pod původním klášterním hřbitovem z 16. století nachází jedno z nejstrašidelnějších pohřebišť.  Na jihu Itálie, v sicilském Palermu se nacházejí Kapucínské katakomby. Jedná se o pohřební místo se sbírkou více než 8 000 mumifikovaných těl lidí, kteří zemřeli v Palermu v období mezi 17. a 19. stoletím. V roce 1599 učinili kapucínští mniši z kláštera v Palermu šokující objev, když chtěli exhumovat těla z katakomb – mnohá z nich nalezli díky přirozené mumifikaci v zachovalém stavu. Po tomto zjištění se mniši rozhodli mumifikovat a umístit do katakomb také jednoho ze svých vlastních zesnulých, Silvestra z Gubbia. Brzy poté se k němu připojili také další obyvatelé Palerma.

V následujících staletích se však pohřbení v Kapucínských katakombách stalo symbolem vysokého společenského postavení. Těla byla dehydrována na keramických nádobách a v některých případech následně omývána octem. Některá těla byla balzamována a jiná uzavřena v zasklených vitrínách. Mniši byli mumifikováni v jejich každodenních oděvech, v určitých případech s opasky z provazů, které nosili jako symbol pokání.

Někteří zesnulí měli sepsané závěti, jejichž obsahem bylo, v jakém oblečení mají být pohřbeni. Někteří dokonce požadovali, aby byli po určité době převlečeni. Příbuzní je navštěvovali, aby se za své zesnulé modlili a udržovali jejich těla v reprezentativním stavu.

Katakomby byly udržovány z finančních darů od příbuzných zemřelých. Každé nové tělo bylo umístěno na dočasné místo a později přemístěno na místo trvalé. Dokud pak příbuzní přispívali, tělo zůstalo uloženo na svém místě, avšak když příbuzní přestali platit, bylo tělo odloženo bokem na polici, dokud platby neobnovili.

Během druhé světové války zasáhly klášter americké bomby, čímž bylo mnoho mumií zničeno. Jak bylo uvedeno při posledním sčítání EURAC v roce 2011, katakomby čítají asi 8 000 mrtvých těl a 1252 mumií, uložených v jejich zdech. Síně jsou rozděleny do sedmi kategorií: muži, ženy, panny, děti, kněží, mniši a profesoři. Některá těla jsou lépe zachována než ostatní. Rakve bývaly rodinám zesnulých přístupné, takže v určitých dnech mohla rodina své zesnulé držet za ruce a mohli se tak „zúčastnit“ rodinné modlitby.

zdroj: suenee.cz, Titulní obrázek: Pixabay.com/Tama66