Ačkoliv byl Pythagoras významnou historickou postavou ve vývoji matematiky, nedokázal rozluštit rovnici, která je s ním nejvíce spojována (a2 + b2 = c2). Ve skutečnosti existuje starověká babylonská tabulka (s chytlavým názvem IM 67118), která používá Pythagorovu větu k určení délky diagonály uvnitř obdélníku. Tabulka, pravděpodobně používaná k výuce, pochází z roku 1770 př. n. l. – tedy staletí před narozením Pythagora kolem roku 570 př. n. l.
Další tabulka z období kolem let 1800–1600 př. n. l. má čtverec s označenými trojúhelníky uvnitř. Překládání značek ze základny 60 – počítacího systému používaného starověkými Babyloňany – ukázalo, že tito staří matematici znali Pythagorovu větu (samozřejmě se jí tak neříkalo) i další pokročilé matematické koncepty.
„Závěr je nevyhnutelný. Babyloňané znali vztah mezi délkou diagonály čtverce a jeho stranou: d = druhá odmocnina z 2,“ píše matematik Bruce Ratner v článku na toto téma. “ Toto bylo pravděpodobně první číslo, o kterém je známo, že je iracionální. To však znamená, že byli obeznámeni s Pythagorejskou větou – nebo alespoň s jejím speciálním případem pro diagonálu čtverce (d2 =a 2 +a 2 = 2a2) – více než tisíc let před velkým mudrcem, po kterém byla pojmenována.“
Zdroj obrázku: Osama Shukir Muhammed Amin FRCP(Glasg) přes Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)
Tak proč se to připisuje Pythagorovi? Nedochovaly se žádné originální texty od Pythagora. To, co o něm víme, předali jiní, zejména Pythagorejci – členové školy, kterou založil na území dnešního jižního Itálie. Škola, nazvaná Půlkruh Pythagora, byla tajná, ale znalosti získané nebo objevené tam byly předávány dál a často připisovány samotnému muži.
„Jedním z důvodů vzácnosti původních Pythagorových pramenů bylo, že pythagorejské znalosti se předávaly z generace na generaci ústně, protože písemný materiál byl vzácný,“ pokračoval Ratner. „Navíc z úcty k jejich vůdci bylo mnoho objevů Pythagorejců přičítáno samotnému Pythagorovi; to by vysvětlovalo pojem ‚Pythagorova věta‘.“
Autor: Petr V., Zdroj: IFL Science, Titulní obrázek: Wikimedia Commons / Raphael, Public Domain
