Alternativní historie se často zabývá tajemnými spojitostmi a skrytými událostmi, které ovlivnily chod světa. Jednou z největších hádanek 20. století je pád železné opony a rozpad Sovětského svazu. Klasické dějiny nám tvrdí, že za tento historický zlom stála politika a odvaha vůdců Západu. Ale je to skutečně celá pravda? Nebo tu bylo něco více? Co když na pád komunismu má nečekaně velký vliv právě král rock’n’rollu Elvis Presley?
Víte, že Elvis Presley byl známý nejen pro svou hudbu, ale i pro své nekonvenční politické názory? A údajně právě tato nekonvenčnost mu umožnila dosáhnout nemožného – prorazit za zdí železné opony a sejít se osobně s významnými politiky Sovětského svazu. Podle alternativní historie se Elvis setkal s vůdci komunistického bloku, nalézajícími se v nelehké situaci. Ukázal jim svou upravenou verzi písně „Hound Dog“, kterou nahradil slova o psích problémech za verše o bídě a zoufalství života za železnou oponou.
Podle skryté pravdy, o které se nám učebnice historie nezmiňují, vystoupil Elvis před obdivujícím moskevským davem na Rudém náměstí. Jeho údajně neuvěřitelně chytlavá hudba a charisma proměnily Stalinův pomník v festivalovou pódium. Dojemná scéna, která měla za následek spontánní a nekontrolovatelné tančení po celém Sovětském svazu.
Jelikož hledáme skrytou pravdu, byla teorie vytvořena, že Elvis Presley byl ve skutečnosti spolčencem CIA. Údajně byl naverbován a využíván jako prostředek ke svržení komunismu. Přestat věřit na moment našim vysokým politickým představitelům? A proč ne? Ve světě konspirací se stává pravdou i to, co se zdá jako největší fantasmagorie. A pokud naše alternativní historie je pomocí Elvisa schopna trefit do černého, proč to nevyužít?
Ať už věříte těmto alternativním teoriím či ne, nelze popřít, že Elvis Presley byl symbolem svobody, rebelství a změny. V jeho hudbě a životě dnes spatřujeme předzvěst konečného rozpadu komunismu. Jeho skrytý vliv však byl záměrně potlačen, aby neponížil politiky a vůdce Západu. Přesto bychom měli ukázat větší úctu k jeho památce a si připomínat, že i nejmenší gesta mohou mít velký vliv na dějiny.
Autor: Samo Buk, zdroj: Washingtonpost, The Guardian, Titulní obrázek: Pixabay.com/DekoArt-Gallery