Šedivé vlasy jsou stále častěji považovány za přirozenou součást stárnutí. Díky výzkumu šedivění můžeme pochopit, jak tělo stárne a dělá chyby.

Jsou jedním ze znaků stárnutí, které můžeme pozorovat pouhým okem – na rozdíl od řídnutí kostí nebo menší výkonností orgánů, začíná svůj článek Zuzana Vitková pro slovenský Dennik N.

Proč však šedivíme, jak lze šedivým vlasům navrátit jejich původní barvu a co nám celý tento proces říká o buněčném stárnutí, vědci zatím s jistotou nevědí.

Nová studie vědců z newyorské Grossmanovy lékařské fakulty, která byla před pár týdny zveřejněna v časopise Nature, však ukazuje, že opotřebení vlasových folikulů funguje trochu jinak, než jsme si dosud mysleli.

V budoucnu by tyto poznatky mohly přispět nejen k prevenci nebo zvrácení šedivění vlasů, které je společností stále více přijímáno jako přirozená součást stárnutí, ale mohly by také vědcům pomoci při výzkumu stárnoucích buněk, které na rozdíl od barevných vlasů potřebujeme k přežití.

Barvu vlasů zajišťují pigmentové kmenové buňky. Ve své cytoplazmě obsahují zrnka hnědočerného nebo žlutočerveného pigmentu zvaného melanin, který kromě vlasů barví také naši kůži nebo oční duhovku. „Stejně jako u míchání barev, i u vlasů určuje jejich barvu množství a kombinace melaninu,“ vysvětlila dermatoložka Wilma Bergfeldová ve starším článku na webových stránkách Clevelandské kliniky.

Jako ženská plodnost

Každý vlasový folikul má vlastní zásobu takových nezralých pigmentových kmenových buněk. Když na určitou buňku „přijde řada“, přesune se ze zásobní části folikulu do části sloužící k dozrávání. Tam se pod vlivem proteinů změní v buňku, která může produkovat vlasový pigment. Na základě dřívějších studií vědci vyslovili hypotézu, že šedivění je podobné ženské plodnosti. Když se nezralé pigmentové buňky vyčerpají, zbarvení vlasů se postupně mění z šedé na bílou.

A co když jsou buňky opotřebené

Autoři nové studie si však položili otázku, zda mohou vlasy ztratit pigment, i když mají lidé stále k dispozici kmenové buňky. Výsledkem bylo zjištění, že životnost pigmentových buněk nekončí dozráváním a že šedivění je pravděpodobně způsobeno poškozením buněk v důsledku opotřebení folikulů.

„Je to opravdu velký krok k pochopení toho, proč šedivíme,“ řekla Mayumi Itoová, autorka studie a profesorka dermatologie na Grossmanově lékařské fakultě v New Yorku deníku The New York Times.

Uvězněné buňky

Pro začátek vědci nestudovali lidské pigmentové buňky, ale myší. Myši jsou však zbarveny stejnými buňkami v srsti jako my, takže autoři studie věří, že jejich poznatky lze použít pro další výzkum u lidí. „Z neznámých důvodů selhává systém pigmentových kmenových buněk dříve než jiné populace dospělých kmenových buněk, což vede k šedivění srsti u většiny lidí a myší,“ uvádí se ve studii.

Vědci sledovali jednotlivé buňky ve vlasech myší po dobu dvou let a zjistili, že pro pigmentové kmenové buňky není zralý stav konečnou fází života. Ve vlasovém folikulu se pohybují od nezralého stádia ke zralému a zpět. „Překvapilo nás, že jedna skupina kmenových buněk přechází mezi zralým a nezralým stavem, protože to neodpovídá dosavadním vysvětlením šedivění,“ uvedl pro The New York Times spoluautor studie, dermatolog Qi Sun.

Dobrá zpráva

To, že se buňky mohou vrátit zpět do části folikulu, kde se regenerují, a přepnout se do nezralého stádia, je dobrá zpráva. Ale ani tento přenos není imunní vůči opotřebení časem. Vědci píší, že opakované vypadávání vlasů a růst nových se podepíše na stavu folikulu a chybách, které se v něm dělají. „Jak vlasy stárnou, vypadávají a rostou, stále více buněk bobtná a uvízne v prostoru zvaném výduť vlasového folikulu. To jim brání v návratu do zárodečného oddílu, kde by jim proteiny pomohly vyvinout se v pigmentové buňky,“ vysvětluje Nový atlas.

Autor: Petr Vykočil, zdroj: NY Times, Irish Times, The Guardian, Titulní obrázek: Fotka od wayhomestudio z Freepik