Vědci netuší, jak by se dařilo týmu astronautů izolovaných téměř 380 milionů kilometrů od domova. Udržovali by komunikaci se Zemí a fungovali by perfektně, nebo by upadli do anarchie, přerušili komunikaci s nadřízenými a vytvořili autonomní kolonii? Ruští vědci se pokoušejí zjistit, zda by se něco takového mohlo stát, a to tak, že skupinu osob umístí do simulace kolonizace Marsu.

Projekt SIRIUS se snaží porozumět psychologii astronautů během dlouhých vesmírných letů. Výsledky byly zveřejněny v časopise Frontiers in Physiology. Sedmnáctidenní a 120denní izolační experimenty byly navrženy tak, aby simulovaly pobyt astronautů izolovaných v mimozemském prostředí. Výsledky potvrdily obavy výzkumníků – zpoždění v komunikaci způsobené vzdáleností v kombinaci s delší dobou pobytu mimo Zemi vedlo k tomu, že se astronauti stali téměř autonomními.

Předchozí simulace naznačovaly, že jakmile se vydají na cestu, je velká šance, že se začnou odpojovat od řízení mise, čímž se sníží počet situací, o nichž budou podávat zprávy. Aby vědci potvrdili výsledky předchozích simulací, konkrétně mise Mars-500, provedli dvě izolace s mezinárodní posádkou smíšeného pohlaví. Mise prověřily, jak dobře účastníci komunikují se svými nadřízenými a jak dobře spolupracují při vytváření úspěšné kolonie. Začali vzletovou procedurou a poté přistáli v nehostinném prostředí vyhrazeného prostoru v rámci výcvikového zařízení. Posádka byla společně uzavřena v kapslích, kde dostávala minimální příděly potravin a zásob.

Je sice pozitivní, že posádka dokázala vzít věci do vlastních rukou a žít autonomně, ale odpojení od řídicího centra vědce velmi zneklidnilo. “Negativní stránkou je, že řízení mise ztrácí schopnost porozumět potřebám a problémům posádky, což zase snižuje schopnost řízení mise poskytovat podporu,” uvedl Dmitrij Šved z Ruské akademie věd a Moskevského leteckého institutu ve svém prohlášení pro CNET.

Autor: Stanislav Makovický, zdroj: CNET, Frontiers in Physiology, Topky.sk, Titulní obrázek: Pixabay.com/Aynur_zakirov