Výzkum publikovaný v časopise Acta Obstetricia et Gynecologica Scandinavica vychází z údajů Dánské národní kohortové studie těhotenství, která v letech 1996-2002 sledovala více než 66 000 těhotných žen. Mezi nimi se jedno procento účastnic (tj. 666 osob) označilo za rybí/masové vegetariánky, 0,3 procenta (183 osob) za lakto-/ovo vegetariánky a 0,03 procenta (18 osob) dodržovalo veganskou stravu.

Pomocí statistické analýzy vědci zkoumali souvislost mezi různými typy rostlinné stravy během těhotenství a výsledky těhotenství. Ve srovnání s všežravci měly matky s veganskou stravou v průměru o 240 gramů nižší úbytek hmotnosti novorozence a vyšší riziko preeklampsie, těhotenské komplikace charakterizované zvýšeným krevním tlakem a bílkovinou v moči. Kromě toho byla délka těhotenství mezi nimi o 5,2 dne delší. V kombinaci s nižší průměrnou porodní hmotností to naznačuje nižší rychlost růstu plodu.

Veganky také vykazovaly nižší příjem bílkovin, což je považováno za jeden z klíčových faktorů vysvětlujících souvislost s nízkou porodní hmotností. Při zohlednění vitaminových doplňků však nebyly mezi zúčastněnými skupinami zjištěny žádné rozdíly v příjmu mikroživin. U těhotných žen, které jedly méně restriktivní formy rostlinné stravy a konzumovaly mléko, vejce nebo ryby, výzkumníci nezaznamenali žádné negativní účinky, informuje další studie.

Zajímavé je, že velikost vlivu na porodní hmotnost je srovnatelná s vlivem zjištěným u denních kuřáků ve srovnání s nekuřáky v této kohortě. Vzhledem k malému počtu veganů ve studii – pouze 18 z 66 000 účastníků – však tato zjištění vyžadují další výzkum.

Autor: Petr Vyskočil, zdroj: Acta Obstetricia, nature.com, Titulní obrázek: Pixabay.com/Greyerbaby