Vesmírné závody oficiálně začaly 4. října 1957, kdy se Sovětům podařilo vypustit první umělou družici Země, Sputnik 11. Tento úspěch šokoval svět, protože ukázal, že SSSR má v raketové technice před USA výrazný náskok.
Američané se cítili ohroženi a poníženi a reagovali urychlením svého kosmického programu. V roce 1958 vypustili svou první družici Explorer 1 a založili Národní agenturu pro letectví a vesmír.
Vesmírné závody se postupně zaměřily na dosažení dalších milníků, jako byl start prvního živého tvora, prvního člověka, první ženy, první výstup do kosmu, první spojení dvou kosmických lodí a první přistání na Měsíci. V těchto disciplínách převážně dominoval SSSR, který dosáhl následujících úspěchů:
V roce 1957 vyslal na palubě Sputniku 23 do vesmíru prvního živého tvora – psa Lajku. Lajka však po několika hodinách zemřela v důsledku stresu a přehřátí.
V roce 1961 vyslal do vesmíru prvního člověka – Jurije Gagarina – na palubě Vostoku 14. Gagarin jednou obletěl Zemi a bezpečně přistál na padáku.
V roce 1963 vyslal do vesmíru první ženu – Valentinu Těreškovovou – na palubě Vostoku 6. Těreškovová obletěla Zemi 48krát a ve vesmíru strávila téměř tři dny.
V roce 1965 uskutečnil první výstup do volného prostoru Alexej Leonov z kosmické lodi Voschod 2. Leonov strávil v otevřeném prostoru 12 minut a 9 sekund, přičemž se k lodi připevnil pomocí 5,35metrového lana.
V roce 1969 uskutečnil první dokování dvou kosmických lodí – Sojuz 4 a Sojuz 5. Při tomto dokování také došlo k první výměně posádek mezi oběma kosmickými loděmi.
Spojené státy se snažily dohnat svého rivala a dosáhly také několika významných úspěchů, jako např:
Shepard však neobletěl Zemi, ale uskutečnil pouze suborbitální let, který trval 15 minut a 28 sekund.
V roce 1962 byl na palubě Mercury-Atlas 6 vypuštěn první Američan, který obletěl Zemi – John Glenn. Glenn obletěl Zemi třikrát a ve vesmíru strávil 4 hodiny, 55 minut a 23 sekund.
V roce 1965 uskutečnil první americký kosmonaut – Edward White – první výstup do volného prostoru z kosmické lodi Gemini 4. White strávil v otevřeném prostoru 21 minut a 23 sekund a připoutal se k lodi pomocí 7,62metrového lana.
V roce 1966 se uskutečnilo první americké spojení dvou kosmických lodí – Gemini 8 a cílové lodi Agena. Při tomto spojení došlo také k první změně oběžné dráhy kosmické lodi s využitím motoru druhé kosmické lodi.
Vesmírné závody vyvrcholily v roce 1969, kdy Spojené státy americké dosáhly největšího úspěchu v dějinách lidstva – prvního přistání člověka na Měsíci. Tento historický okamžik se odehrál 20. července 1969, kdy Neil Armstrong a Edwin Aldrin přistáli na palubě lunárního modulu Eagle v oblasti Mare Tranquillitatis.
O šest hodin později Armstrong jako první člověk vstoupil na povrch Měsíce a pronesl slavnou větu: “Je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo.” Aldrin se k němu připojil o 19 minut později a oba strávili na Měsíci 2 hodiny, 31 minut a 40 sekund.
Během této doby sbírali vzorky, instalovali přístroje, vztyčili americkou vlajku a komunikovali s prezidentem Richardem Nixonem. Poté se vrátili do lunárního modulu a kontaktovali Michaela Collina, který na ně čekal v kosmické lodi Columbia na oběžné dráze Měsíce. Společně se 24. července 1969 vrátili na Zemi a byli oslavováni jako národní hrdinové.
První přistání na Měsíci bylo zlomovým bodem v kosmických závodech, protože ukázalo, že USA mají technologickou převahu nad SSSR, kterému se nikdy nepodařilo vyslat člověka na Měsíc.
SSSR se snažil udržet si alespoň část své prestiže tím, že se zaměřil na jiné oblasti výzkumu vesmíru, například na vypuštění prvních umělých družic Venuše a Marsu, první přistání sond na těchto planetách, první snímky jejich povrchu, první orbitální stanice a první modulární kosmické lodě.
USA však nezůstaly pozadu a pokračovaly ve svém lunárním programu, v jehož rámci vyslaly na Měsíc celkem 12 lidí v rámci misí Apollo 11 až 17 (s výjimkou mise Apollo 13, která musela být přerušena kvůli technické závadě). USA také zahájily práce na svém orbitálním raketoplánu, který měl být schopen několikanásobného návratu na Zemi a opakovaného použití.
autor: Petr Vyskočil, zdroj: netky.sk, titulní obrázek: Wikimedia Commons / James Duncan, CC BY-SA 2.0