Komunismus je binární zbraň. Jeho dvě složky jsou neškodné, pokud se udrží oddělené, a zůstanou s námi v dohledné budoucnosti. Naše generace jím pravděpodobně zasažena nebude, ale kdo ví? Je jen otázkou času, kdy a jak se tyto složky spojí a začnou se nasazovat.

První složkou jsou miliony revolučních romantiků po celém světě. “Jiný svět je možný” je myšlenka, která jim zatíná pěsti a oči se jim zasní. Chtějí riskovat zemi kvůli vzrušující zábavě z bourání nebes. Co přesně to pro ně znamená a jaké utrpení to může přinést všem, kterým nevadí zachovat zemi takovou, jaká je, nevědí a nezajímá je to. On s’engage; et puis, on voit.

Tato masa revolučních romantiků je obrovskou Petriho miskou komunismu. Zde hibernuje, přežívá a zvěčňuje se v očekávání dne D a mocných jezdců komunismu. Ten den udělá z romantiků obětavé pěšáky revoluce.

Druhou složkou jsou tvrdí, jasnozřiví a silní praktičtí chlapíci. Skuteční komunisté, rození vůdci – nemnozí, hrdí, vybraní. “Jiný svět” je příliš nezajímá, jsou soustředěni na bezedné možnosti tohoto světa. Jejich konečným snem je seberealizace prostřednictvím neomezené moci. Lidé jsou živým plátnem jejich vizí. Umí dobře spřádat plány a nechat je uskutečnit. Tito lidé umí kalkulovat s riziky a znají jejich důsledky. Jejich křivka učení je neuvěřitelně strmá, jejich skrupule nekonečně malé. Jsou to bojovníci, kteří mají hlavu a patu nad námi dvěma.

Tito revoluční vůdci, tito skuteční komunisté často ne vždy znají své poslání předem. Když však nastane den D, okamžitě si uvědomí svůj osud a majestátně se postaví na nohy. Razí cestu, drtí každého, kdo se jim postaví do cesty, utrácejí následovníky. Nikdy nezůstanou na půli cesty, dokud jejich věc není hotovou věcí. Jejich motto zní “Moc roste z hlavně zbraně”, a jakmile se dostanou k moci, změní se na “Přežije jen paranoik”.

Co způsobuje, že se ti dva najdou? Jakékoli katastrofální narušení společenského řádu, ať už vyvolané válkou, hladomorem, přírodní katastrofou, nebo hloupými, pomýlenými a zkorumpovanými vládci.

Vyžaduje to také neobvyklou míru nerovnosti. Kterou je možné změřit (Giniho koeficient), a pak víte: když dojde ke kalamitě velkého rozsahu, které místo je zralé pro komunistickou revoluci.

Autor: Stanislav Makovický, zdroj: Quora.com, Titulní obrázek: Pixabay.com/Victoria_Regen