Vzpomínky na první samoobsluhy jsou jako cesta do minulosti, kdy si lidé poprvé mohli sami vybírat zboží. Fronty na ovoce a zeleninu byly běžným pohledem a výběr byl omezený – mandarinky byly před Vánoci téměř exkluzivním darem.

Kromě front na běžné potraviny existovaly i tajné kanály pro ty, kdo měli „kontakty“. Kamarádství s prodavačkami znamenalo přístup k podpultovým pokladům, jako byla exotická ovoce nebo kvalitní čokoláda, nedostupné pro většinu, píše portál svetzive.cz.

Zatímco dnešní zboží se kupujícímu nabízí samo svým obalem, v minulosti tomu tak vůbec nebylo, a když byl na pultech nedostatek, lidé prostě koupili to, co viděli, a hlavně to, co potřebovali. Dnes si mnozí pamětníci povzdechnou, že za socialismu sice bylo zboží méně, ale bylo kvalitnější a obal vůbec nehrál důležitou roli. Někteří dodávají, že bylo také levnější. To samozřejmě neplatí pro všechny komodity a výrobky. Jisté však je, že soudruzi si s obaly výrobků hlavu nelámali. Kdyby se výrobky s tehdejším “designem” obalů dostaly do dnešních obchodů, asi by si jich málokdo všiml a koupil je. Informuje portál nitranoviny.sk.

Při vstupu do samoobsluhy vás čekala vůně čerstvé kávy, kterou si každý mohl umlít sám. A kdo by zapomněl na mléko v igelitovém vaku, které občas prasklo před samotným nákupem.

Pro ty, kdo hledali luxus, byly tu výběrové obchody ESO, nabízející produkty pro ty, kdo si mohli občas dovolit trochu víc.

A potom Tuzex, záhadná síť obchodů, kde se za zahraniční měny dalo pořídit zboží, které jinde nebylo dostupné.

Autor: Stanislav M., zdroj: svetzive.cz, titulní obrázek: wikimedia commons/Etrusca2000, CC BY-SA 3.0