Cool magazín

Zábavný cool magazín

Type to search

Zapomenutá historie: Přistání sondy Huygens na Titanu

Sonda odstartovala 15. října 1997 z kosmodromu na mysu Canaveral na Floridě. Vzhledem k značné hmotnosti spojených sond Cassini a Huygens bylo během letu k Saturnu využito gravitačních manévrů – při dvou průletech kolem Venuše (26. dubna 1998 ve výši 234 km a 24. června 1999 ve výši 600 km), kolem Země (18. srpna 1999 ve výši 1171 km) a kolem Jupitera (30. prosince 2000 ve výši přibližně 10 mil. km). Každý z těchto gravitačních manévrů sondu urychlil, čímž se podstatně zkrátila doba letu bez nároku na pohonné látky.

Sestup atmosférou trval 2 hodiny 32 minut a 15 sekund. Během přistávání a pobytu na povrchu sloužila sonda Cassini jako retranslační stanice pro předávání vědeckých a technických dat ze sondy na Zemi. Huygens přistála na zmrzlé bažině tvořené směsí křemičitanových hornin a tuhého metanu. Nad očekávání vědců přežila přistání o více než 4 hodiny a spojení mezi ní a Cassini bylo ztraceno až 90 minut po přistání. Slabý signál nosné frekvence (bez možnosti získání smysluplných dat) byl přijímán přímo na Zemi ještě další 2,5 hodiny poté. V důsledku programátorské chyby bylo místo plánovaných 700 snímků přijato pouze 350. Přesto je mise Huygens považována za technický a vědecký úspěch.

318 kilogramů vážící sondu, určenou k průzkumu atmosféry a povrchu Titanu, vyrobila pro organizaci ESA a italskou národní kosmickou agenturu ASI francouzská firma Aerospatiale. Na přístrojovém vybavení se podílela též americká organizace NASA a řada amerických univerzit. Pojmenována byla na počest nizozemského astronoma, fyzika a matematika Christiaana Huygense (1629–1695), který v roce 1659 popsal skutečný tvar Saturnových prstenců.

Autor: Petr V., zdroj: NASA, ASI, Titulní obrázek: Wikimedia Commons / Public Domain, NASA/JPLCaltech