Koh-i-Noor je jedním z nejslavnějších diamantů na světě a má bohatou historii. Jeho název pochází z perštiny a znamená “Hora světla”. Diamant byl objeven ve středověku v Golconda Mines v Indii a prošel mnoha vlastníky a zeměmi během svého dlouhého historického putování.

Podle legendy byl diamant původně odebrán z hlavy sochy zasvěcené hinduistické bohyni Rámě Sítá. Kněz, který ho ukradl, byl umučen k smrti. V roce 1642 získal obrovský drahokam francouzský obchodník Tavernier, který jej odvezl do Evropy a v roce 1668 prodal králi Ludvíku XIV. Dvorní klenotník diamant vybrousil tak, že vážil něco přes 67 karátů. Klenot nosil výhradně král při slavnostních příležitostech. Ludvík zemřel jako zlomený muž, protože jeho říše byla v troskách. Jeho nástupci, kteří kámen zdědili, dopadli ještě hůře. Princezna de Lamballe byla ubita k smrti pouličním gangem a král Ludvík XVI. i královna Marie Antoinetta skončili pod gilotinou.

V září 1792 se klenot ztratil ve víru Francouzské revoluce. Počátkem následujícího století jej zřejmě získal anglický král Jiří IV, který v roce 1830 zemřel neuvěřitelně zadlužený.

V roce 1850 byl Koh-i-Noor předán britské Východoindické společnosti po druhé válce s Afghánistánem. Diamant byl poté převezen do Londýna a v roce 1852 byl darován britské královně Viktorii. Koh-i-Noor byl poté vložen do královské korunovační koruny a stal se součástí britských královských klenotů.

V průběhu let bylo mnoho pokusů vrátit diamant do Indie, ale v současné době zůstává v Tower of London jako součást královských klenotů. Jeho osud vyvolává mnoho kontroverzí a diskusí ohledně koloniálních dějin a nároků na vrácení klenotu do Indie.

Autor: Stanislav M., zdroj: Readers Digest, Smithsonian, Titulní obrázek: Wikimedia Commons/Flickr, CC BY 2.0