Spartské děti byly považovány za společný majetek státu. Od narození podléhaly přísné selekci, která rozhodovala o jejich osudu. Pokud bylo dítě zdravé a silné, bylo přenecháno k výchově matce. Pokud bylo nemocné, slabé nebo postižené, bylo odmítnuto a vhozeno do Apothetae.

Rodina byla základní jednotkou spartského státu. Spartské manželství se uzavíralo ze dvou důvodů: aby se zachovala čistota krve a aby se zajistilo potomstvo. Spartští muži se ženili kolem 30. roku života, kdy už byli plně vycvičenými a zkušenými vojáky. Sparťanské ženy se vdávaly kolem 18 let, kdy byly fyzicky i psychicky připraveny na mateřství.

Spartské manželství nebylo založeno na lásce, ale na respektu a spolupráci. Manželé se setkávali jen zřídka, protože muži žili většinu času v kasárnách a ženy se staraly o domácnost a výchovu dětí.

Manželé si však byli věrní a ctili své povinnosti. Sparťanské ženy měly více svobody a práv než ostatní řecké ženy. Mohly vlastnit majetek, vzdělávat se, cvičit a účastnit se veřejného života. Sparťanské ženy byly považovány za rovnocenné partnerky svých manželů a opory spartského státu.

Spartské děti byly považovány za společný majetek státu. Od narození podléhaly přísnému výběrovému řízení, které rozhodovalo o jejich osudu. Pokud bylo dítě zdravé a silné, bylo přenecháno k výchově matce. Pokud bylo nemocné, slabé nebo postižené, bylo odmítnuto a vhozeno do Apothetae.

Sparťané se zabývali pouze vojenstvím a politikou. Nemohli se věnovat řemeslům, obchodu ani zemědělství. Žili z daní a poplatků, které jim vybírali Periové a Heilóti.

Perioiové byli svobodní, ale neměli žádná politická práva. Byli to původní obyvatelé Lakonie, kteří podléhali Sparťanům.

Zabývali se řemesly, obchodem a zemědělstvím. Dodávali Sparťanům zbraně, oblečení, potraviny a další zboží. V případě války byli Perioi povinni bojovat na straně Sparťanů.

Heilóti byli otroci, kteří neměli žádná práva. Byli to většinou zajatí obyvatelé Messénie, kterou Sparta dobyla v 8. století př. n. l.. Heilóti pracovali na polích, která patřila Sparťanům.

Spartská hudba byla slavnostní a válečná, sloužila k povzbuzení vojáků a oslavě hrdinství. Spartská poezie se skládala převážně z chvalozpěvů na oslavu bohů, králů a vojenských úspěchů.

Spartské náboženství vycházelo ze starořeckého polyteismu, víry v mnoho bohů a bohyň. Spartští bohové byli považováni za ochránce a spojence státu.

Nejvíce uctívanou bohyní byla Athéna, bohyně moudrosti a války, která měla svůj chrám na vrcholu akropole. Dalšími významnými bohy byli Apollón, bůh slunce a proroctví, Artemis, bohyně lovu a plodnosti, a Áres, bůh války. Spartští bohové byli uctíváni prostřednictvím obětí, modliteb a slavností. Spartské slavnosti byly často spojeny s atletickými a hudebními soutěžemi, které demonstrovaly fyzickou a duchovní dokonalost Sparťanů.

Sparta byla ve starověkém Řecku jedinečným fenoménem. Byl to městský stát, který se od ostatních lišil svým společenským uspořádáním, vzdělávacím systémem a kulturní orientací.

Autor: Petr Vykočil, zdroj: netky.sk, greekreport, Titulní obrázek: Pixabay.com/fszalai