Jsou období, která se vyznačují nesmírnou krutostí. Jedním z nich je středověk, kdy se používaly neortodoxní, ale velmi účinné metody mučení, včetně močení hlavy do vroucí vody nebo vhazování do těsné hladomorny. Jak však uvádí LADBible, mezi těmito metodami vyniká technika zvaná španělský osel, která podle mnoha odborníků patřila k nejhorším mučicím prostředkům na světě.
Trestající kozel neboli španělský osel vznikl v Evropě poprvé na konci středověku, ale jako mučicí nástroj byl zaveden až v raném novověku. Ačkoli byl původně používán jako forma pranýře, později si ho panovníci oblíbili natolik, že se stal samostatným nástrojem smrti.
Předmět v podstatě vypadal jako koňské sedlo s trojúhelníkovým nebo kosočtvercovým tvarem na vrcholu, který byl často kovový. Mučitel přinutil potrestaného sedět na úzkém hrotu a ten k němu musel být připoután, dokud se o jeho smrt nepostarala gravitace a váha jeho těla. Celková výška kozlíku/špičáku byla také minimálně 150 centimetrů, aby se člověk nemohl nohama dotknout země.
Původní verze zařízení však nebyla účinná, protože na bolest se muselo dlouho čekat. Aby mučitelé proces urychlili, připevnili odsouzeným na kotníky několikakilogramová závaží, která pohybovala jejich těly směrem dolů. Skutečná míra bolesti pak závisela na tom, jak dlouho osoba na kovovém hrotu seděla.
Toto mučicí zařízení se používalo i za hranicemi Evropy. Jedním z jeho propagátorů byl první prezident Spojených států George Washington, který na něj posílal své vlastní vojáky, aby je potrestal za drobné přestupky. Podle History Defined jim prezident nejčastěji nařizoval sedět na nástroji 15 minut, což sice bylo bolestivé, ale nedokázalo je to zabít. Naproti tomu francouzští osadníci v Kanadě v 17. století používali osla s úmyslem způsobit trvalé poškození.
Autor: Petr Vyskočil, zdroj: LadBible, Titulní obrázek: Pixabay.com/efes