V lednu 1726 přistála na ostrově Ascension loď britské Východoindické společnosti jménem James and Mary. Při průzkumu ostrova posádka narazila na stan obsahující věci, které naznačovaly přítomnost trosečníka, který pravděpodobně nějakou dobu na ostrově přežil. Ačkoli nebylo nalezeno žádné tělo ani kostra, posádka spekulovala, že muž zahynul žízní.
Uvnitř stanu učinili námořníci zajímavý objev – deník patřící trosečníkovi, který vysvětloval, jak se trosečník ocitl na ostrově. Deník odhalil, že to byl holandský námořník, který byl shledán vinným ze sodomie a byl za trest uvězněn na ostrově. Ve stejném roce vyšel přeložený deník pod názvem Sodomy Punish’d, z něhož dnes v Britské knihovně existuje pouze jeden exemplář. Tento jedinečný časopis nabízí vzácný a bezprostřední popis výzev a zkušeností, které musel homosexuální muž snášet v době, kdy se vztahy stejného pohlaví trestaly smrtí.
Po téměř tři století zůstala identita holandského námořníka záhadou. Ve vydání přeloženého deníku z roku 1726 byl označován jako “Leondert Hussenlosch”. V jiné verzi deníku s názvem “Autentický vztah” však bylo zmíněno, že mužovo jméno je neznámé. Teprve v roce 2002 holandský historik Michiel Koolbergen jednoznačně identifikoval námořníka jako Leenderta Hasenbosche.
Leendert Hasenbosch se narodil v Haagu v Holandsku v roce 1695. Když mu bylo 18 let, stal se vojákem Nizozemské východoindické společnosti (VOC) a byl poslán do Batavie, kde byl poslán na strážní službu na hradě Batavia. Zatímco život vojáka byl tvrdý a únavný, Leendert měl štěstí, protože jeho otec a jeho tři sestry také žili v Batavii, kam se přestěhovali o několik let dříve po smrti své matky. Jeho otec byl sexton v malém kostele a jeho tři sestry se provdaly a usadily se ve městě.
Rok po svém příjezdu do Batavie byl Leendert poslán do pevnosti Cochin v Indii, aby bojoval proti vládci Calicutu Zamorinovi, jehož síly zahájily útok na zemi Cochin, spojence Holanďanů. Leendert zůstal v Cochinu téměř pět let, poté byl vrácen do Batávie, kde byl povýšen na vojenského úředníka, zodpovědného za účetnictví ve VOC.
V prosinci 1724 se flotila lodí vedená komodorem Ewoutem van Dishoeckem vydala na cestu domů. Mezi členy posádky byl i Leendert, který si zajistil místo účetního na palubě jedné z lodí jménem Prattenburg. Flotila dorazila do Kapského Města v březnu 1725 a po delším několikatýdenním pobytu Prattenburg pokračoval v plavbě v dubnu. Krátce po vyplutí z přístavu se komodor a kapitáni celé flotily setkali a shledali Leenderta vinným ze sodomie.
V té době byla sodomie považována za jeden z nejtěžších hříchů v celé křesťanské Evropě. Všechny formy homosexuálních aktivit byly označeny jako sodomie a byly za ně ukládány přísné tresty, často včetně smrti.
Leendert byl 5. května 1725 vysazen na ostrově Ascension. “Postavili se mnou na břeh sud s vodou, dva kbelíky a starou pánev atd. Stan jsem si postavil na pláži u skály, kam jsem dal nějaké své oblečení,” zapsal si Leendert do deníku.
Leendert začal ostrov prozkoumávat a okamžitě upadl do stavu zoufalství, když zjistil, že ostrov má jen málo co nabídnout, pokud jde o přežití. “Upřímně jsem si přál, aby mě potkala nějaká nehoda, abych dokončil tyto bídné dny,” napsal. Ve svém deníku opakovaně popisoval svůj melancholický stav a přání smrti, které ho sevřelo. Podařilo se mu najít na pláži několik pomalu se pohybujících ptáků známých jako nástrahy a želvy, které mu poskytovaly výživu. Když se snažil dopravit sud s vodou do svého stanu, omylem ho převrátil, což mělo za následek značnou ztrátu vody. To byla zničující překážka, protože ostrov nabízel jen velmi málo zdrojů vody.
Leendert sledoval projíždějící lodě a doufal v záchranu, ale na obzoru se žádné plavidlo neobjevilo. Aby vyléčil svou osamělost, pokusil se udržet nástrahu jako domácího mazlíčka, ale během několika dní zemřel. Zkoušel také pěstovat cibuli a hrách, ale hlodavci je sežrali. Během svého pobytu na ostrově se Leendert začal věnovat čtení Bible, modlitbám a zápasení se svým neštěstím.
Voda se stala nedostatkovým zbožím a v polovině června mu nezbyla ani kapka. V zoufalství se uchýlil ke kopání vody, ale bezvýsledně. Nakonec následoval několik koz ke zdroji stékající vody v jiné části ostrova. Nicméně i tento zdroj vyschnul, když léto dosáhlo svého vrcholu. V té době na něj Leendertova mysl začala hrát triky, protože začal halucinovat duchy a zjevení. Jednou v noci spatřil zjevení vojáka, kterého znal v Batávii. “Rozmlouval se mnou jako s lidským stvořením a tak citlivě se mě dotýkal hříchů mého minulého života (z nichž mám upřímné a srdečné pokání),” napsal.
Zjevení ho v následujících dnech navštěvovalo několikrát a navzdory jeho neklidu si Leendert na jeho přítomnost poněkud zvykl. Aby zmírnil svou úzkost během nočních návštěv, snažil se udržet světlo hořící celou noc, ale bylo omylem převráceno a rozbito. Trápil ho pocit viny: “Doufám, že tento můj trest na tomto světě bude stačit za můj nejohavnější zločin, kdy jsem využil svého bližního k uspokojení svého chtíče, pro kterého Všemohoucí stvořitel ustanovil jiné pohlaví.”
Leendert stále doufal v déšť, ale žádný nepřišel. Koncem srpna se uchýlil k pití krve želv a nástrah a dokonce i vlastní moči. 31. srpna napsal: “Šel jsem, nebo přesněji řečeno, plazil jsem se po písku, protože jsem nemohl společně ujít tři kroky.”
Pak uviděl želvu. “Já… Uřízla mu hlavu břitvou a ležela celou dobu a sála jeho krev, když vytékala… Vytáhl jsem několik jeho vajec a odnesl je domů, usmažil je a potom jsem vypil trochu vařeného pissu smíchaného s čajem; což, i když to bylo tak nevolné, mě velmi oživilo.”
Jak dny plynuly, zeslábl ještě víc: “Jsem tak rozkládající, že jsem dokonalá kostra a neumím napsat podrobnosti, tak se mi třese ruka.” Deník si stále vedl, ale jeho záznamy se zkrátily.
7. října se v jeho deníku objeví krátká poznámka: “Moje dřevo je pryč, takže jsem nucen jíst syrové maso a solené drůbeže. Nemohu žít dlouho a doufám, že Pán bude milosrdný k mé duši.”
Od 8. do 14. října se jeho záznamy skládaly pouze z jediného slova: “ditto”.
Použitá literatura: # Peklo na vzestupu, Himal
# Deník Leenderta Hasenbosche:
příběh homosexuálního vojáka marooned na pustém ostrově, Britská knihovna
Autor: Stanislav Makovický, zdroj: Amusingplanet.com, Titulní obrázek: Pixabay.com/hoobychubes