V říjnu 1931, kdy mladá kosatka plavala proti proudu řeky Columbia, asi 670 metrů od oceánu a vynořila se v Columbia Slough, úzkém kanálu vody dlouhém asi devatenáct mil, který běží paralelně s řekou Columbia severně od Portlandu. Kosatka byla spatřena poblíž pláže Jantzen, oblíbeného zábavního parku ve městě, a tisíce Portlanderů se vydaly zahlédnout nečekaného návštěvníka. Spěch za stvořením byl takový, že davy způsobily zácpu na dálničním mostě mezi Portlandem a Vancouverem. Místní noviny informovaly o této události na svých titulních stránkách a prodejci využili příležitosti a postavili stánky s popcornem a hot dogy. Provozovatelé lodí nabídli přihlížejícím možnost přiblížit se ke zvířeti.
Kosatka dokonce přitahovala nechutné typy, z nichž někteří se pokoušeli zvíře zastřelit puškami. Byli okamžitě zatčeni a guvernér Julius Meier nařídil, aby byla kosatka chráněna.
Po dobu dvou týdnů probíhala mezi médii a úřady značná debata o osudu zvířete. Provozovatelé koupaliště Jantzen Beach projevili zájem o zachycení kosatky živé a její vystavení v nádrži. Oregonská humánní společnost se postavila proti této myšlence a považovala jakékoli odchytání za nehumánní.
Někteří jiní se však přikláněli k záchraně. James McCool napsal v časopise The Oregonian, že “řada remorkérů a motorových člunů” s “píšťalkami a zvonícími zvony” by mohla být použita k pobízení velryby do řeky Columbia, kde by se mohla dostat do Tichého oceánu.
Zatímco úřady diskutovaly o životaschopnosti tohoto plánu, bývalý lovec velryb jménem Edward Lessard a jeho syn Joseph nastoupili do člunu a zabili Ethelberta harpunou.
“Bylo to nejrychlejší zabití, jaké jsem kdy udělal,” chlubil se Lessard oregonskému reportérovi. “Obvykle trvá zabití velryby půl dne nebo dne. Tenhle byl mrtvý jako hřebík u dveří za méně než pět minut.”
Portlandská veřejnost byla vraždou pobouřena. Přírodovědec a bývalý komisař pro hry státu Oregon William L. Finley řekl: “Veřejnost byla podvedena. Bylo to bezohledné ničení divoké zvěře a mělo by to být potrestáno.”
Proti Lessardovým byla vznesena obvinění z porušení rybářských zákonů a “urážky veřejné slušnosti a morálky”. Idaho Statesman vykreslil Lessardovy jako “nejpodlejší muže na světě”. Přestože byli Lessardovi zatčeni, stát proti nim nemohl vznést žádné obvinění, protože se zjistilo, že neporušili žádné rybářské zákony, protože Ethelbert nebyl ryba.
Zatímco byl Lessard ve vězení, skupina oportunistických rybářů vytáhla mrtvolu ze dna řeky, vytáhla mrtvolu na břeh a začala účtovat divákům za výhled. Nakonec policie velrybu zabavila a byla narychlo postavena velká kovová nádrž, aby se mrtvola velryby zachovala ve formaldehydu.
Soud, který zprostil Lessardovy viny jakéhokoli špatného jednání, nařídil státu, aby vrátil velrybu Lessardovým, kteří okamžitě vzali tělo na prohlídku.
Stát se proti rozhodnutí soudu odvolal k Nejvyššímu soudu státu Oregon. Státní zástupce argumentoval, že vzhledem k tomu, že neexistují žádné zákony upravující vnitrozemský lov velryb, Lessardovi by měli podléhat zvykovému právu, které stanovilo, že sladkovodní velryby jsou “královské ryby”, a proto jsou majetkem guvernéra. Soud souhlasil a nařídil Lessardovi, aby velrybu vrátil státu nebo zaplatil 1 dolarů.
V roce 1939 Lessardovi přestěhovali velrybu do sadu, který vlastnili poblíž St. Helens ve Washingtonu. Ethelbert zmizel z očí veřejnosti a vybledl z kolektivní paměti až do roku 1949, kdy si někteří obyvatelé stěžovali na shnilý zápach vycházející ze sousedova sadu. Po vyšetřování policie našla korodující pozinkovanou ocelovou nádrž o délce 13 stop a šířce 6 stop. Uvnitř nádrže byl Ethelbert.
Nádrž byla původně plná balzamovací kapaliny, ale rez vyrazila otvory do boku nádrže, což způsobilo odtok kapaliny. Bez formaldehydu, který Ethelberta uchoval téměř dvě desetiletí, začala mrtvola smrdět. Rodina Lessardových pohřbila ostatky v zalesněné oblasti v Clark County. Po třech desetiletích našli ostatky dřevohospodáři a kosatku znovu pohřbili na hoře severně od Washougalu.
Autor: Stanislav Makovický, zdroj: amusingplanet.com, Titulní obrázek: Pixabay.com/DigitalDesigner