Cool magazín

Zábavný cool magazín

Type to search

Na Marsu byly nalezeny stopy po katastrofické potopě. Co ji způsobilo, zůstává záhadou

Vědci z Čínské akademie věd a Pekingské univerzity objevili důkazy o dvou takových událostech. Jak uvádějí ve studii, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature, první z nich byla extrémně katastrofická povodeň, druhá pro změnu extrémně pozdní.

Výzkum marťanského podpovrchu může významně obohatit naše znalosti o vývoji marťanské hydrosféry, klimatu i planety samotné. Je proto jedním z hlavních úkolů několika minulých i současných výzkumných misí.

Za mimořádně zajímavou lokalitu pro tento typ výzkumu je považována planina Utopia Planitia na severu rudé planety, informuje portál cnet.com.

Od doby, kdy kráter a jeho podpovrchovou strukturu zkoumala in situ sonda Viking 1, uplynulo již téměř půl století. Proto se na kráter, konkrétně na jeho jižní okraj, nedávno zaměřilo čínské vozítko Zhuzhong.

To na planetě přistálo v květnu loňského roku a pomocí radaru a nízkofrekvenčních rádiových vln zmapovalo místní horninové podloží do hloubky až sto metrů.

Podle čínských vědců se přístroji poprvé v historii průzkumu marsovského podpovrchového prostředí podařilo detekovat více podpovrchových vrstev.

Jejich složení naznačuje, že vznikly v důsledku dávné katastrofy.

Další dvě vrstvy jsou silné 20 a 50 metrů. Jsou tvořeny různě velkými zrny a úlomky hornin a v obou případech Zhuzhong zjistil postupné zjemňování směrem nahoru.

Jinými slovy, větší úlomky jsou soustředěny na dně vrstvy a stále jemnější úlomky a zrna výše.

Na Zemi je ztenčování vrstev typickým rysem hornin usazených při povodních. Podle čínských vědců se tento výklad vztahuje i na Mars – Zhuzhong s největší pravděpodobností zachytil dvě vrstvy usazené po velkých záplavách.

Katastrofální povodeň, která po sobě zanechala 50 metrů silnou vrstvu bahna, datují čínští vědci do doby před přibližně 3 miliardami let. To znamená několik set milionů let po vyschnutí marťanského oceánu.

Předpokládá se, že jej nahradily ledovce. Vědci poznamenávají, že v době vzniku vrstvy probíhala ve zkoumané oblasti intenzivní ledovcová činnost.

Zajímavé je, že vědci nenašli žádné důkazy o sopečné erupci, která by mohla přítomný led rozpustit a způsobit náhlou, masivní povodeň.

Autor: Stanislav Makovický, zdroj: zive.sk, nature.com, cnet.com, Titulní obrázek: Pixabay.com/BrunoAlbino