Příběh polské katolické rodiny Ulma je skutečným příkladem statečnosti a lidskosti během druhé světové války. Józef Ulma a jeho manželka Wiktoria byli katolickými Poláky žijícími ve vesnici Markowa v jihovýchodním Polsku. Byli to lidé, kteří měli pevné morální zásady a velkou soucitnost.

Během druhé světové války se stali účastníky tajného odboje a také se rozhodli riskovat své vlastní životy, aby pomohli Židům, kteří byli pronásledováni nacisty. V době, kdy se rozhodli pomáhat, byla polská část okupována nacisty a pronásledování Židů bylo v plném proudu.

Rodina Ulma ukryla v svém domě osm Židů – šest dospělých a dvě děti. Toto skrytí trvalo několik měsíců, během nichž se Józef a Wiktoria starali o své skryté hosty. Byli to riskantní a nebezpeční činy, protože pokud by byli nacisté odhaleni, byli by nejen oni, ale i jejich děti zavražděni.

Bohužel, jejich statečnost a lidskost byly zrazeny. V březnu 1944 byla rodina Ulma a skrytí Židé odhaleni a zatčeni nacisty. Všichni byli deportováni do koncentračního tábora v Auschwitz, kde byli mučeni a nakonec popraveni. Wiktoria byla těhotná ve chvíli zatčení.

Tato tragická událost připomíná, že během temných časů války a nenávisti byli lidé, kteří riskovali své životy, aby zachránili druhé, bez ohledu na jejich náboženství nebo etnický původ. Rodina Ulma a jejich odvaha jsou symbolem lidskosti a solidarity v době největšího zla.

V roce 1995 byla rodina Ulma posmrtně oceněna jako Spravedliví mezi národy v Jad Vašem, památníku holocaustu v Izraeli, za svou statečnost a obětavost při pomoci Židům během druhé světové války. Jejich příběh je dodnes považován za inspiraci pro lidi, kteří bojují za lidská práva a proti nenávisti.

Autor: Stanislav Makovický, zdroj: outono.net, Titulní obrázek: Wikimedia Commons/Silar, CC BY-SA 4.0 – Rodinný dům rodiny Ulma