Rudá planeta po desetiletí poutá lidskou pozornost. Touha ji prozkoumat je patrná ve vědeckém bádání ale i v popkultuře nebo mezi vesmírnými nadšenci. Náš zájem o marťanskou krajinu je způsoben především její podobností s prostředím na Zemi, což z ní činí potenciálního hostitele života, a to jak v minulosti, tak v budoucnosti. Jiné teorie naznačují, že Mars měl kdysi příznivou atmosféru a biosféru, která umožňovala přežití mikroskopického života.

V posledních letech astronomové rovněž nalezli důkazy o existenci vody na planetě. Žádný rozumný život zde však, stejně jako ve zbytku vesmíru, nebyl nikdy nalezen.

Zničila NASA život na Marsu?

V rámci projektu NASA Viking se v 70. letech 20. století podařilo poprvé bezpečně přistát na povrchu Marsu sondě bez pilota. Od té doby NASA, Evropská kosmická agentura, Indická organizace pro výzkum vesmíru a ruský Roskosmos vyslaly na oběžnou dráhu Marsu kosmické sondy, přičemž pouze USA podle dostupných zpráv jako jediná úspěšně operovala i na povrchu rudé planety.

Německý vědec Dirk Schulze-Makuch, profesor astrobiologie na Technické univerzitě v Berlíně tvrdí, že se na Mars v nedávné době nechtěně dostala sonda, kterou před 50 lety vyslal program NASA Viking. Dokonce údajně prohlásil, že mise Viking omylem zničila veškerý život na Marsu.

Přestože sonda Viking přistála a vrátila se na Zemi se snímky marťanské půdy a hornin, způsobila údajně také zánik života na rudé planetě. Na základě Schulze Makuchova tvrzení je možné, že operace NASA na povrchu Marsu tehdy zahubily přítomné živé mikroby. Konkrétně šlo o to, že vesmírná agentura napustila marťanské sedimenty vodou s živinami a radioaktivním uhlíkem.

NASA vyslala dvojici přistávacích a orbitálních sond Viking 1 a Viking 2, které byly vypuštěny v roce 1975, a na Marsu přistály v roce 1976. Program Viking umožnil globální zmapování rudé planety a průzkum jejího povrchu, uvádí organizace The Planetary Society. Ještě před příletem projektu Viking na Mars dokázal tehdejší Sovětský svaz v roce 1971 vyslat svou sondu Mars 3, která přistála na povrchu Marsu, ale komunikace s ní skončila za necelé 2 minuty po přistání, odhalila zmíněná nezisková organizace.

Navzdory možnému zániku mikrobiálního života na Marsu však stále není jasné, zda byla jejich přítomnost zničena vinou člověka, či nikoliv.

Autor: Petr Vyskočil, zdroj: Livemint.com, Titulní obrázek: Pixabay.com/WikiImages