Za okny to jen chumelí. Ani psa by jste von nevyhnali. Doma je snad každému nejlépe. Napadlo vás někdy, jak zimu přežijí vtáci, kteří na podzim neodletěli za snadnějším životem ja jih?Když se to tak veme, naši ptáčci, kteří u nás na zimu zotrvali, mají možnost jak přežít zimu, v zásadě jedinou. Přes příznivé léto se pořádně vykrmit a obalit tukovými zásobami, na podzim si nechat narůst extra peří a v zimě se stát otužilcem. A dost jim v tom pomohla evoluce, informuje studie.

Ta ptáky, třeba sýkorky, ale také další druhy, vybavila vysoce funkčními mechanismy pro zahřátí. Slyšeli jste už o tzv. behaviorální termoregulaci? Ta nastane tehdy, když se živočich chová tak, aby se ohřál nebo, naopak, ochladil. Díky ní se při nočním hřadování na stromech shluknou a přitisknou k sobě. No jo, ale co ti ptáci, co jsou samotáři? Ti si najdou nějaký závětrný koutek nebo hustý jehličnatý strom. Ptáci mají ještě jednu možnost. Načepýří se do jakési koule. Plusem je, že v pozdviženém peří se drží silnější vrstva vzduchu, která tak funguje jako izolace mezi ptačím tělíčkem a chladem. Proto si do takového načepýřeného peří pták velice rád schová i holý zobák a nohy, kterými, logicky, uniká teplo. Únik tepla je však menší, než by se mohlo zdát, a stejně tak jsou samotné ptačí nožičky vysoce odolné vůči pocitům chladu. A to je další plus jak přežít zimu. Ptáci mají k dispozici speciální krevní zásobení, kvůli kterému jsou jejich prsty velmi chladné – teplota může být jen 0 stupňů Celsia. A zimu ptáček ani moc nepocítí. Dokonce ani tehdy, jestli bude sedět přímo na ledě třeba celý den. Led pod jejich prsty navíc nemůže roztát, takže k němu ptáci nohama nepřimrzají. Ale pozor. Jestli si promáčí peří, přimrznout, samozřejmě, mohou.

A tak hlavním nepřítelem ptáků v zimě není chlad. Ale, logicky, hlad. Potrava pro ně jednoduše není. Světlou výjimkou jsou druhy, které se živí lovem rybek a vodních bezobratlých. A abychom nezapomněli. Ptáci se dokážou velmi efektivně zahřát chvěním svých svalů, hlavně těch hrudních. Zahánět zimu tak musí především malé druhy. V poměru ke své hmotnosti mají totiž velký povrch těla, kterým ztrácejí tělesné teplo rychleji než větší ptáci. Problém je, že udržování tělesného tepla a jeho tvorba chvěním je stojí obrovské množství energie, kterou musí doplňovat z potravy. A tak zde nastupuje člověk, který jim v tom může být nápomocným. 

Ptákům pomůžete semeny, ovocem, bobulemi nebo tukem (lojem), což jim dodá dostatek energie k přečkání zimy. Semena mohou být škrobnatá (pšenice, oves, ječmen, kukuřice, pohanka) nebo olejnatá (slunečnice, mák, len, řepka, mastňák habešský, ořechy). Do krmítka je lze dát celé, drcené i šrotované.

Autor: Štefan Č., zdroj: redakce, usatoday, Titulní obrázek: Pixabay.com/jggrz