Když 13. května 1917 po poledni dokončili tři pasáčci svoji pravidelnou modlitbu, spatřili pod nedalekým stromem krásnou paní. Byla obklopena světlem a přívětivě k nim promlouvala. Kromě toho, že jim vtloukala do hlavy důležitý význam modliteb, na konci jim sdělila, že se bude v následujících pěti měsících pravidelně zjevovat. Vždy 13. den v měsíci ve stejný čas i hodinu. Lucia, Francisco a Jacinta, kterým bylo deset, devět a sedm let její naléhání bez odporování vyslyšely.

Jak krásná paní slíbila, tak také splnila. Opravdu se dětem pravidelně zjevovala, a mimo jiné jim svěřila i tři fatimská tajemství. Zvěsti o nadpřirozených zjeveních, o kterých se brzy začalo spekulovat jako o zjeveních Panny Marie, se rychle šířily do blízkého i vzdáleného okolí.

Proto, když mělo dojít k poslednímu zjevení, které mělo sloužit k tomu, aby lidé skutečně uvěřili, shromáždilo se na náměstí na 70 tisíc lidí a všichni netrpělivě čekali, co se bude dít. Nejprve hustě pršelo, ale to přítomné nijak nerozhodilo. Po poledni se ovšem mraky rozestoupily a k zemi sestoupilo samotné slunce. Při cestě rotovalo po obloze a hrálo všemi barvami. Všichni přítomní tuto událost potvrdili a považovali ji za zázrak. Podle skeptiků se ale mohlo jednat o hromadnou halucinaci nebo silnou autosugesci. Astronomové totiž potvrdili, že ten k žádnému nezvyklému pohybu slunce nedošlo.

Autor: Stanislav Makovický, zdroj: Portugal, Portugalonline, Washingtonpost, Titulní fotografie: Pixabay.com/aitoff